1 Samuel 26 - Ceský studijní preklad

Tehdy přišli za Saulem do Gibeje Zífejci se slovy: David se skrývá na kopci Chakíla směrem[1094] k Ješímónu.
Saul vstal[1095] a sestoupil do pustiny Zífu -- spolu s ním tři tisíce mužů vybraných z Izraele -- aby hledal Davida v pustině Zífu.
Saul se utábořil na kopci Chakíla u cesty směrem k Ješímónu. David pobýval v pustině. Když zjistil, že Saul za ním přišel do pustiny,
poslal David zvědy, aby se dozvěděl, že Saul opravdu přitáhl.
Potom David vstal a šel na místo, kde se utábořil Saul. David zjistil místo, kde spal Saul i Abnér, syn Nérův, velitel armády. Saul spal v ležení a lid tábořil kolem něj.
David promluvil[1096] a zeptal se Chetejce[1097] Achímeleka a Abíšaje, syna Serújina,[1098] bratra Jóabova: Kdo se mnou sestoupí k Saulovi do tábora? Abíšaj řekl: Já s tebou sestoupím.
David s Abíšajem přišel v noci k lidu[1099] a hle, Saul ležel a spal v ležení a jeho kopí bylo zabodnuté v zemi u hlavy. Abnér a lid ležel kolem něj.
Abíšaj řekl Davidovi: Bůh dnes vydal tvého nepřítele do tvé ruky. Dovol, ho teď jednou ranou přibodnu kopím k zemi, druhou nebudu potřebovat.[1100]
David řekl Abíšajovi: Nezabíjej[1101] ho! Vždyť kdo může vztáhnout ruku na Hospodinova pomazaného a zůstat bez trestu?
David řekl: Jakože živ je Hospodin, jistě jej postihne Hospodin nebo přijde jeho den a zemře nebo vyjde do boje a bude smeten.[1102]
Ať je to ode mě vzdáleno kvůli Hospodinu, abych vztáhl ruku na Hospodinova pomazaného. Teď vezmi kopí, které je u jeho hlavy, a džbánek na vodu a pojďme.
Nato vzal David kopí a džbánek na vodu od Saulovy hlavy a odešli. Nikdo je neviděl, nikdo se to nedozvěděl, nikdo se neprobudil, protože všichni spali, neboť na ně padl hluboký spánek od Hospodina.
Pak David přešel na protilehlou stranu a postavil se vpovzdálí na vrcholku hory, takže mezi nimi byla velká vzdálenost.[1103]
David zavolal na lid a na Abnéra, syna Nérova: Odpověz,[1104] Abnére! Abnér odpověděl: Kdo jsi, že pokřikuješ[1105] na krále?
David řekl Abnérovi: Jsi přece muž a nikdo není[1106] v Izraeli jako ty. Proč jsi nestřežil svého pána a krále? Někdo z lidu[1107] přišel, aby zabil krále, tvého pána.
To ne dobré,[1108] co jsi učinil. Jakože je živ Hospodin, jste syny smrti,[1109] protože jste nestřežili svého pána, Hospodinova pomazaného. Podívej se teď, kde je královo kopí a džbánek na vodu, které byly u jeho hlavy.
Když rozpoznal Saul Davidův hlas, řekl: Je to tvůj hlas, můj synu Davide? David odpověděl: Je to můj hlas, můj pane a králi.
Dále řekl: Proč můj pán pronásleduje svého otroka? Co jsem udělal? Jaké zlo je při mně?[1110]
Nyní ať vyslechne můj pán a král[1111] slova svého otroka: Jestliže tě proti mně podněcuje Hospodin, přijme[1112] přídavnou oběť. Jestliže však lidé,[1113] jsou prokletí před Hospodinem, neboť mě dnes vyhnali, abych neměl podíl na Hospodinově dědictví, se slovy: Jdi sloužit[1114] jiným bohům.
A nyní ať nepadne[1115] má krev na zem pryč z Hospodinovy přítomnosti.[1116] Vždyť izraelský král vytáhl, aby hledal jednu blechu, jako se honí koroptev v horách.
Nato Saul řekl: Zhřešil jsem. Vrať se, můj synu Davide. Neudělám ti již nic zlého, za to, že sis dnes vážil mého života.[1117] Ano, jednal jsem bláznivě a převelice[1118] jsem zbloudil.[1119]
David odpověděl: Zde je královo kopí.[1120] Ať přijde někdo[1121] ze služebníků a vezme si ho.
Ať Hospodin odplatí[1122] každému za jeho spravedlnost a věrnost. Když tě dnes Hospodin vydal do ruky, nechtěl jsem vztáhnout ruku na Hospodinova pomazaného.
Zrovna[1123] tak jako jsem si dnes cenil tvého života,[1124] tak si cení Hospodin mého života[1125] a vysvobodí mě ze všeho soužení.
Saul řekl Davidovi: Požehnaný jsi, můj synu Davide. Jistě to vykonáš[1126] a opravdu to dokážeš.[1127] David pak šel svou cestou a Saul se vrátil na své místo.