Zjevení 6 - Ceský studijní preklad
I uviděl jsem, když Beránek otevřel jednu ze sedmi pečetí, a uslyšel jsem, jak jedna z těch čtyř živých bytostí řekla hromovým hlasem: “Pojď![70]”
[A uviděl jsem,] a hle, bílý kůň; a ten, který na něm seděl, měl luk a byl mu dán věnec; a vyšel vítězící, a aby zvítězil.
Když otevřel druhou pečeť, uslyšel jsem, jak ta druhá živá bytost řekla: “Pojď![71]”
A vyšel jiný kůň, ohnivě rudý; a tomu, kdo na něm seděl, bylo dáno, aby vzal ze země pokoj a aby se lidé navzájem zabíjeli; a byl mu dán veliký meč.
A když otevřel třetí pečeť, uslyšel jsem, jak třetí živá bytost řekla: “Pojď![72]” [A uviděl jsem,] a hle, černý kůň; a ten, který na něm seděl, měl ve své ruce vahadlo.
A uslyšel jsem cosi jako hlas uprostřed těch čtyř živých bytostí, který řekl: “Mírka[73] pšenice za denár a tři mírky ječmene za denár. Olej a víno nezdražuj.[74]”
A když otevřel čtvrtou pečeť, uslyšel jsem hlas čtvrté živé bytosti, jak řekla: “Pojď![75]”
[A uviděl jsem,] a hle, kůň plavý; a jméno toho, který na něm seděl, bylo Smrt,a Hádes[76] ho doprovázel. Byla jim dána moc nad čtvrtinou země, aby zabíjeli mečem, hladem, smrtí[77] a šelmami země.
A když otevřel pátou pečeť, spatřil jsem pod oltářem duše zabitých pro Boží slovo a pro svědectví, které věrně drželi.[78]
A ti zvolali mocným[79] hlasem: “Jak dlouho ještě, Panovníku, svatý a pravý, nebudeš soudit a trestat za naši krev ty, kdo bydlí na zemi?”
A každému z nich bylo dáno bílé roucho a bylo jim řečeno, ať odpočinou ještě krátký čas, dokud se nenaplní počet jejich spoluotroků a jejich bratrů, kteří mají být zabíjeni jako oni.
A když otevřel šestou pečeť, uviděl jsem, že nastalo veliké zemětřesení, slunce zčernalo jako žíněný pytel a měsíc úplně zkrvavěl.
A nebeské hvězdy spadly na zem, jako když fíkovník zmítaný vichrem shazuje své pozdní fíky;
a nebe zmizelo,[80] jako když se svinuje svitek, a každá hora i každý ostrov se pohnuly ze svého místa.
Králové země i velmoži a vojevůdci, boháči a mocní, každý otrok i svobodný, se ukryli do jeskyň a do horských skal
a říkali těm horám a skalám: “Padněte na nás a skryjte nás před tváří toho, který sedí na trůnu, a před hněvem Beránka!
Neboť přišel veliký den jejich[81] hněvu; kdo bude moci obstát?”