2 Petr 2 - Ceský studijní preklad
V lidu se však také objevovali falešní proroci, jako i mezi vámi budou lživí učitelé, kteří budou tajně zavádět zhoubná kacířství[11] a Panovníka, který je vykoupil, budou zapírat. Tím na sebe uvedou rychlou záhubu.
A mnozí budou následovat jejich bezuzdnosti a cesta pravdy bude kvůli nim v opovržení.
Z hrabivosti budou z vás těžit podvodnými slovy. Ale jejich odsouzení odedávna nezahálí a jejich zhouba nespí.
Neboť[12] Bůh neušetřil ani anděly, kteří zhřešili, ale svrhl je do temných jeskyní[13] Tartaru[14] a vydal je, aby byli střeženi k soudu.
Ani starý svět neušetřil, ale zachoval jen Noeho, hlasatele spravedlnosti,[15] jednoho z osmi,[16] když uvedl potopu na svět bezbožných.
Také města Sodomu a Gomoru obrátil v popel a odsoudil [k zániku] a tím dal varovný příklad budoucím bezbožníkům.
Vysvobodil však spravedlivého Lota, sužovaného nezřízeným chováním bezuzdných lidí.
Neboť tím, co viděl i slyšel[17] ten spravedlivý, když mezi nimi bydlel, těmito bezzákonnými skutky mučil den za[18] dnem svou spravedlivou duši.
Pán umí vysvobozovat zbožné ze zkoušky, ale nespravedlivé zachovávat pro trest[19] ke dni soudu;
a to hlavně ty, kdo jdou za tělem v poskvrňující žádosti a pohrdají autoritou. Drzí[20] opovážlivci, nebojí se tupit duchovní mocnosti,[21]
když ani andělé, ačkoli jsou větší silou a mocí, nevynášejí proti nim [před Pánem] potupný soud.
Tito však jako nerozumná zvířata, zrozená jako pouhá přírodní stvoření k lovení a zkáze, se rouhají tomu, co neznají; ve své záhubě také zahynou
a dostane se jim [bezpráví jako] mzdy za bezpráví. Za rozkoš považují denní rozmařilost; jsou poskvrnou a hanbou,[22] jak hýří ve svých klamech,[23] když s vámi hodují.
Oči mají plné cizoložství[24] a nenasytné hříchu; lákají neupevněné duše, srdce mají vycvičené v hrabivosti; jsou to děti prokletí.
Opustili přímou cestu a zabloudili, dali se na cestu Balaáma, syna Bosorova,[25] který dal přednost mzdě[26] za nepravost,
ale byl za svůj zlý čin pokárán. Němé tažné zvíře promluvilo lidským hlasem a zabránilo prorokovu šílenství.
Tito lidé jsou prameny bez vody a mlhy[27] hnané vichřicí; je pro ně [na věky] uchována mrákota tmy.
Neboť honosně mluví slova marnosti a lákají v žádostech těla výstřednostmi ty, kdo sotva[28] utíkají[29] těm, kteří žijí v bludu.
Slibují jim svobodu,ačkoli sami jsou otroky zkázy; vždyť čemu člověk[30] podlehne, tím je zotročen.
Jestliže totiž ti, kteří unikli poskvrnám světa poznáním [našeho] Pána a Zachránce Ježíše Krista, se znovu do nich zapletou a podlehnou jim, jsou jejich poslední věci horší než první.
Bylo by pro ně lépe, kdyby nepoznali cestu spravedlnosti, než když ji poznali, a odvrátili se od svatého přikázání, které jim bylo předáno.
Přihodilo se jim to, co říká toto pravdivé přísloví: "Pes se vrátil k vlastnímu vývratku" a umytá svině se opět válí v bahně.[31]