Židům 7 - Ceský studijní preklad
Tento Melchisedech, král Sálemu, kněz Boha Nejvyššího, který se setkal s Abrahamem, když se navracel od porážky králů, a požehnal mu,
a kterému také Abraham oddělil ze všeho desátek, je nejprve podle překladu "král spravedlnosti", dále pak i král Sálemu, což znamená "král pokoje".
Je bez otce, bez matky, bez rodokmenu, nemá ani počátek dnů ani konec života; a tím je připodobněn Synu Božímu a zůstává knězem navždy.
Hleďte, jak veliký je ten, jemuž [i] patriarcha Abraham dal desátek z kořisti.
A vskutku ti ze synů Léviho, kteří přijímají kněžský úřad, mají příkaz brát podle Zákona desátek od lidu, to jest od svých bratrů, ačkoliv i oni vyšli z beder Abrahamových.
Avšak ten, který nepochází z jejich rodokmenu, obdržel desátek od Abrahama a požehnal tomu, který měl zaslíbení.
Není sporu, že nižší přijímá požehnání[100] od vyššího.
A zde přijímají desátek smrtelní lidé, tam však někdo, o němž se svědčí, že žije.
Lze také říci, že skrze Abrahama dal desátek i Lévi, který přijímá desátky.
Vždyť byl ještě v bedrech otcových, když mu Melchisedech vyšel vstříc.
Kdyby tedy byla dokonalost skrze levitské kněžství -- neboť na jeho základě lid dostal Zákon -- proč by ještě bylo potřeba, aby povstával jiný kněz podle řádu Melchisedechova a nebyl jmenován podle řádu Áronova?
Neboť měníli se kněžství, nutně nastává i změna zákona.
A ten, o němž se toto říká, patří k jinému kmeni, z něhož nikdo nesloužil u oltáře.
Je přece dobře známo, že náš Pán pochází z Judy, a vzhledem k tomuto kmeni Mojžíš nic neřekl o kněžích.
A je to ještě mnohem zřejmější, povstáváli podle podobnosti Melchisedechovy jiný kněz,
který není podle zákona tělesného nařízení,[101] nýbrž podle moci neporušitelného života.
Neboť [se o něm] svědčí: "Ty jsi kněz na věčnost podle řádu Melchisedechova."
Tím se sice ruší předchozí nařízení pro jeho slabost a neužitečnost --
vždyť Zákon nic nepřivedl k dokonalosti -- uvádí se[102] však lepší naděje, skrze niž se přibližujeme k Bohu.
A tím více, že se to nestalo bez přísahy[103] -- neboť oni vskutku jsou kněžími bez přísahy,[104]
kdežto on s přísahou[105] od toho, který mu řekl: "Přísahal Pán a nebude toho litovat: Ty jsi kněz na věčnost [podle řádu Melchisedechova]." --
tím spíše se stal Ježíš [také] ručitelem lepší smlouvy.
A jich se mnoho stalo kněžími, protože smrt bránila, aby jimi zůstávali.
Protože však on sám zůstává na věčnost, má nezměnitelné[106] kněžství.
Proto také může dokonale[107] zachránit ty, kteří skrze něho přistupují k Bohu, neboť je stále živ, aby se za ně přimlouval.
Takový velekněz byl pro nás vhodný: svatý, bezelstný, neposkvrněný, oddělený od hříšníků, ten, který se stal vyšším nad nebesa
a který nemusí jako tamti velekněží denně přinášet oběti napřed za vlastní hříchy a potom za hříchy lidu, neboť to učinil jednou provždy, když obětoval sebe sama.
Neboť Zákon ustanovuje za velekněze lidi mající slabosti, ale slovo přísežného ujištění,[108] které bylo dáno po Zákonu, ustanovuje Syna, který se stal dokonalým veleknězem na věčnost.