Židům 5 - Ceský studijní preklad
Každý velekněz, který je brán z lidí, bývá ustanoven pro lidi v Božích věcech,[65] aby přinášel[66] dary a oběti za hříchy.
Dovede být mírný[67] vůči nevědomým a bloudícím,[68] protože i sám je obklopován slabostí.
A kvůli ní musí přinášet oběti za hříchy nejen za lid, ale i za sebe.
Tuto čest si nikdo nemůže přisvojit sám, nýbrž je povoláván Bohem, jako i Áron.
Tak ani Kristus neoslavil sám sebe, když se stal veleknězem, neboť ho jím učinil ten, který mu řekl: "Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil."
Jak říká i na jiném místě: "Ty jsi kněz navěky podle řádu Melchisedechova."
On ve dnech svého pozemského života[69] s hlasitým[70] křikem a slzami obětoval[71] modlitby a úpěnlivé prosby tomu, který byl mocen ho zachránit ze smrti, a byl vyslyšen pro svou bohabojnost.[72]
Ačkoli to byl Syn, naučil se poslušnosti tím, co vytrpěl.
I dosáhl dokonalosti a stal se všem, kdo ho poslouchají, původcem věčné záchrany,
když ho Bůh prohlásil za velekněze podle řádu Melchisedechova.
O něm máme mnoho co říci[73] a je to obtížné slovy vysvětlit, protože jste se stali línými ke slyšení.[74]
Neboť ačkoliv jste tou dobou měli být učiteli, opět potřebujete, aby vás někdo učil počáteční základy[75] Božích výroků. Stali jste se těmi, kteří potřebují mléko, a ne hutný pokrm.
Neboť každý, kdo potřebuje mléko,[76] je nezkušený ve slově spravedlnosti, protože je ještě nemluvně.
Pro dokonalé[77] je však tuhý pokrm, pro ty, kteří mají smysly návykem[78] vycvičeny[79] k rozsuzování dobrého a zlého.