Židům 1 - Ceský studijní preklad

Mnohokrát[1] a mnoha způsoby mluvil kdysi Bůh k otcům v prorocích;
na konci těchto dnů k nám promluvil v Synu, jehož ustanovil dědicem všeho a skrze něhož učinil i věky.
On je září[2] jeho slávy a otiskem[3] jeho podstaty,[4] všechno nese svým mocným slovem.[5] Když [skrze sebe] vykonal očištění od [našich] hříchů, posadil se po pravici Majestátu na výsostech.
Stal se tím vznešenější nad anděly, čím význačnější jméno[6] dědičně obdržel.
Neboť kterému z andělů kdy řekl: "Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil"?[7] A opět: "Já mu budu otcem a on mi bude synem"?
A opět, když uvádí[8] Prvorozeného do světa, praví: "Ať se mu pokloní všichni andělé Boží."
O andělech sice říká: "On činí své anděly závany větru[9] a své služebníky[10] plamenem ohně,"
avšak o Synovi: "Tvůj trůn, Bože, je na věky[11] věků a žezlo přímosti[12] je žezlem tvého[13] království.
Miloval jsi[14] spravedlnost a nenáviděl nepravost;[15] proto pomazal tě, Bože,[16] Bůh tvůj olejem veselí nad tvé společníky."
A: "Ty, Pane, jsi na počátku[17] založil zemi a nebesa jsou dílem tvých rukou.
Ona pominou, ty však zůstáváš;[18] všechna jako roucho zestárnou
a jako plášť je svineš, [jako roucho] budou i proměněna. Ty však jsi stále tentýž a tvá léta nepominou."
A kterému z andělů kdy řekl: "Seď po mé pravici, dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvých nohou"?
Což nejsou oni všichni služební duchové, posílaní k službě kvůli těm, kdo mají dostat do dědictví záchranu?