1 Korintským 2 - Ceský studijní preklad
Také já, bratři, když jsem přišel k vám, nepřišel jsem vám hlásat Boží tajemství[28] vznešenými slovy nebo moudrostí.
Rozhodl jsem se, že nechci mezi vámi znát nic než Ježíše Krista, a to toho ukřižovaného.
A byl jsem u vás ve slabosti, v bázni a v mnohém chvění.
Mé slovo a má zvěst nespočívaly v přesvědčivých slovech [lidské] moudrosti, ale v ukázání[29] Ducha a moci,
aby vaše víra nebyla založena na lidské moudrosti, ale na Boží moci.[30]
O moudrosti mluvíme mezi zralými,[31] ne ovšem o moudrosti tohoto věku ani o moudrosti vládců tohoto věku, kteří zanikají,
nýbrž o Boží moudrosti, skryté v tajemství, kterou Bůh před věky předurčil k naší slávě.
Tu nikdo z vládců tohoto věku nepoznal. Neboť kdyby ji poznali, nebyli by ukřižovali Pána slávy.
Ale jak je napsáno: "Co[32] oko nevidělo a ucho neslyšelo a na lidské srdce nevstoupilo, to[33] Bůh připravil těm, kdo ho milují."
Nám to Bůh zjevil skrze [svého] Ducha; neboť Duch zkoumá všechno, i Boží hlubiny.
Vždyť kdo z lidí ví, co je v člověku, než duch člověka, který je v něm? Tak ani Boží věci nezná nikdo, jen Duch Boží.
A my jsme nepřijali ducha světa, ale Ducha, který je z Boha, abychom věděli, co[34] nám Bůh daroval.
O tom také mluvíme -- ne však slovy, kterým vyučuje lidská moudrost, ale těmi, jimž vyučuje Duch [svatý]; duchovní věci vysvětlujeme duchovními[35] slovy.
Duševní člověk však nepřijímá věci Ducha [Božího], neboť jsou mu bláznovstvím a nemůže je poznat, protože mají být posuzovány duchovně.
Duchovní člověk však posuzuje všechno[36] a sám není od nikoho posuzován.
Neboť kdo poznal Pánovu mysl, která[37] mu dá porozumět?[38] My máme mysl Kristovu.