1 Korintským 10 - Ceský studijní preklad

Nechci, bratři, abyste nevěděli, že naši otcové byli všichni pod oním oblakem a všichni prošli mořem,
všichni byli pokřtěni[136] v Mojžíše v oblaku a v moři,
všichni jedli týž duchovní pokrm
a všichni pili týž duchovní nápoj; pili totiž z duchovní skály, která je doprovázela, a tou skálou byl Kristus.
Ale ve většině z nich neměl Bůh zalíbení; vždyť byli pobiti[137] v té pustině.
Tyto věci se staly příkladem pro nás, abychom nebyli žádostivi[138] zlých věcí, jako oni byli žádostiví.
Nebuďte ani modláři jako někteří z nich; jak je napsáno: "Lid se posadil, aby jedl a pil, a potom vstali, aby se rozpustile bavili."
Ani nesmilněme, jako někteří z nich smilnili, a padlo jich za jeden den třiadvacet tisíc;
ani nepokoušejme[139] Krista,[140] jako někteří z nich pokoušeli,[141] a hynuli od hadího uštknutí;[142]
ani nereptejte,[143] jako někteří z nich reptali, a byli zahubeni Zhoubcem.
Tyto [všechny] věci se jim staly jako příklady pro nás a bylo to zapsáno k napomenutí nám, které zastihlo dokonání věků.
A tak kdo si myslí, že stojí, ať hledí, aby nepadl.
Nezachvátilo vás jiné pokušení než lidské; věrný je však Bůh, který vás nenechá zkusit více, než snesete, ale se zkouškou[144] dá i východisko, abyste ji mohli snést.
Proto, moji milovaní, utíkejte před modlářstvím!
Mluvím jako k rozumným; sami rozsuďte, co říkám.
Což není kalich požehnání, který žehnáme, společenstvím krve Kristovy? A což není chléb, který lámeme, společenstvím těla Kristova?
Protože je jeden chléb, jsme jedno tělo, ač jsme mnozí, neboť všichni jsme toho jednoho chleba účastni.
Hleďte na Izrael podle těla: nejsou ti, kdo jedí oběti, účastníky oltáře?
Co tedy říkám? Že maso obětované modlám něco znamená? Nebo že modla něco znamená?
Ne, ale říkám, že to, co [pohané] obětují, obětují démonům, a ne Bohu. A nechci, abyste byli účastníky démonů.
Nemůžete pít Pánův kalich i kalich démonů; nemůžete mít podíl na Pánově stolu i na stolu démonů.
Či chceme Pána popouzet[145] k žárlivosti? Jsme snad silnější než on?
"Všechno je[146] dovoleno", ale ne všechno prospívá. "Všechno je[147] dovoleno", ale ne všechno buduje.
Ať nikdo nehledá vlastní zájmy, nýbrž zájmy toho druhého.
Jezte všechno, co se prodává na masném trhu, a kvůli svědomí se na nic nevyptávejte.
Vždyť "Pánova je země a její plnost.[148]"
Zveli vás někdo z nevěřících a chcete tam jít, jezte všechno, co vám předloží,[149] a kvůli svědomí se na nic nevyptávejte.
Ale když by vám někdo řekl: "Toto je obětováno božstvům,[150]" nejezte kvůli tomu, kdo vám to oznámil, a kvůli svědomí.[151]
Svědomí pak míním ne vlastní, ale toho druhého. Neboť proč má být moje svoboda souzena[152] svědomím[153] druhého?
Jestliže já s vděčností jím,[154] proč mám být pomlouván za něco, za co vzdávám díky?
Ať tedy jíte nebo pijete nebo cokoliv činíte, všechno čiňte k Boží slávě.
Nebuďte kamenem úrazu Židům ani Řekům ani církvi Boží,
stejně jako i já se chci všem ve všem líbit a nehledám svůj prospěch, nýbrž prospěch mnohých, aby byli zachráněni.