Skutky 11 - Ceský studijní preklad

Apoštolové a bratři, kteří byli v Judsku, uslyšeli, že také pohané[236] přijali slovo Boží.
Když Petr vystoupil do Jeruzaléma, věřící ze Židů[237] mu vytýkali:
“Vešel jsi k mužům neobřezaným a jedl jsi s nimi!”
Petr jim to začal po pořádku vysvětlovat:
“Byl jsem v městě Joppe a modlil jsem se. A tu jsem ve vytržení spatřil vidění: jakousi nádobu, která sestupovala jako veliká plachta, spouštěná za čtyři rohy z nebe, a přišla až ke mně.
Když jsem se do ní pozorně zahleděl a pozoroval ji, uviděl jsem zemské čtvernožce i dravou zvěř, plazy a nebeské ptáky.
Uslyšel jsem také hlas, který mi říkal: "Vstaň, Petře, zabíjej a jez!"
Řekl jsem: "Ne, Pane, neboť do mých úst nikdy nevešlo nic poskvrněného nebo nečistého."
Ale hlas z nebe mi odpověděl podruhé: "Co Bůh očistil, ty neměj za poskvrněné."
To se stalo třikrát a vše bylo opět vyzdviženo do nebe.
A hle, v tu chvíli dorazili k domu, ve kterém jsem byl,[238] tři muži poslaní ke mně z Cesareje.
Duch mi řekl, abych šel bez pochybování s nimi. Šlo se mnou také těchto šest bratrů a vstoupili jsme do domu toho muže.
Oznámil nám, jak uviděl ve svém domě anděla, který stanul před ním a řekl [mu]: "Pošli do Joppe a pozvi Šimona, který se nazývá Petr;
ten ti poví slova, jimiž[239] budeš zachráněn ty i celý tvůj dům."
Když jsem začal mluvit, padl na ně Duch Svatý, jako i na nás na počátku.
Vzpomněl jsem si na Pánův výrok, jak říkal: "Jan křtil vodou, ale vy budete pokřtěni v Duchu Svatém."
Jestliže jim tedy Bůh dal stejný dar jako nám, když uvěřili[240] v Pána -- Ježíše Krista, kdo jsem já, abych směl překážet Bohu?”
Když to uslyšeli, utichli a vzdali slávu Bohu; řekli: “Tedy i pohanům[241] dal Bůh pokání k životu!”
Ti, kteří se rozprchli před soužením, které nastalo kvůli Štěpánovi, prošli až do Fénicie, na Kypr a do Antiochie;[242] nikomu nehlásali[243] slovo Boží, jen Židům.
Někteří z nich byli muži z Kypru a z Kyrény; ti přišli do Antiochie a mluvili i k Helénistům[244] a zvěstovali jim Pána Ježíše.
A Pánova ruka byla s nimi; veliký počet lidí uvěřil a obrátil se k Pánu.
Zpráva o nich se donesla k sluchu církve[245] v Jeruzalémě, i vyslali Barnabáše, [aby prošel] až do Antiochie.
Když tam přišel a uviděl tu Boží milost, zaradoval se a povzbuzoval všechny, aby s rozhodným srdcem[246] zůstávali u Pána;
neboť to byl dobrý muž, plný Ducha Svatého a víry. A značný zástup se přidal k Pánu.
Pak odešel do Tarsu vyhledat Saula,
a když ho našel, přivedl ho do Antiochie. Stalo se, že celý rok zůstali v společenství[247] církve a vyučili značný zástup; a v Antiochii byli učedníci poprvé nazváni křesťany.[248]
V těch dnech sestoupili z Jeruzaléma do Antiochie proroci.
Jeden z nich, jménem Agabos, povstal a naznačil skrze Ducha, že nastane veliký hlad po celém světě;[249] ten skutečně nastal za Klaudia.[250]
Proto si všichni učedníci určili, každý podle svých možností, co pošlou ku pomoci bratřím bydlícím v Judsku.
Také to učinili a sbírku poslali starším[251] prostřednictvím[252] Barnabáše a Saula.