Jan 14 - Ceský studijní preklad

“Ať se vaše srdce nechvěje.[262] Věříte[263] v Boha, věřte i ve mne.
V domě mého Otce jsou mnohé příbytky. Kdyby nebyly, řekl bych vám to. [Neboť] vám jdu připravit místo.[264]
A odejduli a připravím vám místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já.
A kam já jdu, [víte, i] cestu znáte.”
Tomáš mu řekl: “Pane, nevíme, kam jdeš. Jak můžeme znát cestu?”
Ježíš mu řekl: “Já jsem ta Cesta, Pravda i Život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.
Jestliže znáte mne, poznáte i[265] mého Otce. A od nynějška ho znáte a viděli jste ho.”
Filip mu řekl: “Pane, ukaž nám Otce a to nám stačí.”
Ježíš mu řekl: “Tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty jsi mne nepoznal? Kdo viděl mne, viděl Otce. Jak můžeš říkat: "Ukaž nám Otce"?
Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec je ve mně? Slova, která k vám mluvím, nemluvím sám ze sebe; Otec, který ve mně přebývá, činí své skutky.
Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně; neli, věřte aspoň pro ty skutky.
Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které činím já, a bude činit ještě větší skutky než tyto, neboť já jdu k Otci.
A oč byste požádali v mém jménu, to učiním, aby byl Otec oslaven v Synu.
Požádáteli [mne] o něco v mém jménu, já to učiním.”
“Jestliže mne milujete, zachovejte[266] má přikázání.
A já požádám Otce a on vám dá jiného Zastánce,[267] aby byl s vámi na věčnost --
Ducha pravdy, jejž svět nemůže přijmout, protože ho nevidí ani nezná. Vy jej znáte, neboť u vás zůstává a ve vás bude.
Nezanechám vás jako sirotky, přijdu k vám.
Ještě malou chvíli a svět mne již neuvidí,[268] vy však mne uvidíte, protože já žiji a také vy budete žít.
V onen den poznáte, že já jsem ve svém Otci, vy ve mně a já ve vás.
Kdo má moje přikázání a zachovává je, ten mě miluje. A kdo mě miluje, bude milován[269] od mého Otce; i já ho budu milovat a zjevím mu sám sebe.”
Juda, ne ten Iškariotský, mu řekl: “Pane, co se stalo, že chceš zjevovat sám sebe nám, a ne světu?”
Ježíš mu odpověděl: “Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek.
Kdo mne nemiluje, nezachovává má slova. A slovo, které slyšíte, není moje, ale Otce, který mne poslal.”
“Toto jsem vám pověděl, dokud zůstávám u vás.
Ale Zastánce, Duch Svatý, kterého Otec pošle[270] v mém jménu, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno, co jsem vám řekl.
Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a není bázlivé.
Slyšeli jste, že jsem vám řekl: "Odcházím a přijdu k vám." Kdybyste mě milovali, zaradovali byste se, že jdu k Otci, neboť Otec je větší než já.
Řekl jsem vám to nyní, dříve než se to stane, abyste uvěřili, až se to stane.
Již s vámi nebudu mnoho mluvit, neboť přichází vládce tohoto světa. Proti[271] mně nemá vůbec nic.
Ale svět má poznat,[272] že miluji Otce a jednám tak, jak mi Otec přikázal. Vstaňte, pojďme odtud!”