Lukáš 23 - Ceský studijní preklad

Celé jejich shromáždění[437] povstalo a odvedli jej k Pilátovi.
Začali ho obviňovat:[438] “Tohoto člověka jsme nalezli, jak rozvrací náš národ, brání dávat daně císaři a říká, že sám je Mesiáš[439] král.”
Pilát se ho otázal: “Ty jsi král Židů?” On mu odpověděl: “Ty říkáš.”
Pilát řekl velekněžím a zástupům: “Na tomto člověku nenalézám žádnou vinu.”[440]
Ale oni naléhali a říkali: “Svým učením bouří lid po celém Judsku, začal v Galileji a přišel až sem.”
Jakmile to Pilát uslyšel, otázal se, zda ten člověk je Galilejský.
A když zjistil, že podléhá Herodově pravomoci,[441] poslal ho k Herodovi, protože i on byl v těch dnech v Jeruzalémě.
Když Herodes Ježíše uviděl, velmi se zaradoval; neboť si ho už dlouho přál vidět, protože o něm [mnoho] slyšel, a doufal, že od něho uvidí nějaké znamení.
Kladl mu mnoho otázek, ale on mu na nic neodpověděl.
Stáli tam velekněží a učitelé Zákona a prudce ho obviňovali.
[I] Herodes jím se svými vojáky pohrdl, vysmál se mu, oblékl ho do nádherného[442] roucha a poslal ho zpět k Pilátovi.
V ten den se Herodes a Pilát spolu spřátelili; předtím totiž žili[443] ve vzájemném nepřátelství.
Pilát svolal velekněze, vůdce a lid
a řekl jim: “Přivedli jste mi tohoto člověka, že podněcuje lid ke vzpouře,[444] a hle, když jsem ho před vámi vyslechl, nenalezl jsem na tomto člověku nic,[445] z čeho jej obviňujete.
Ale ani Herodes ne, neboť ho poslal zpět k nám.[446] A hle, neučinil nic, za co by zasluhoval smrt.
Jakmile ho tedy potrestám, propustím ho.”
[O svátcích jim totiž musel propouštět jednoho vězně.]
Ale všichni společně vykřikli: “Odstraň tohoto a propusť nám Barabáše!”
Ten byl uvržen do vězení pro jakousi vzpouru, vzniklou ve městě, a pro vraždu.
Pilát k nim znovu promluvil, neboť chtěl Ježíše propustit.
Oni však volali: “Ukřižuj, ukřižuj ho!”
Řekl jim potřetí: “Co tedy ten člověk udělal zlého? Žádný důvod[447] pro trest smrti jsem u něj nenalezl. Potrestám ho tedy a propustím.”
Oni však naléhali velikým křikem[448] a žádali, aby byl ukřižován; a křik[449] jejich [a velekněží] sílil.
A tak se Pilát rozhodl jejich žádosti vyhovět.[450]
Propustil toho, který byl pro vzpouru a vraždu uvržen do vězení a kterého žádali, Ježíše pak vydal jejich vůli.
A když ho odváděli, chytili nějakého Šimona z Kyrény, jdoucího z pole, a vložili na něho kříž, aby ho nesl za Ježíšem.
Za ním šlo veliké množství lidu a žen, které se bily v prsa a oplakávaly ho.
Ježíš se k nim obrátil a řekl: “Dcery jeruzalémské, nade mnou neplačte, spíše plačte nad sebou a nad svými dětmi.
Neboť hle, přicházejí dny, v nichž budou říkat: "Blahoslavené jsou neplodné, lůna, která nerodila, a prsy, které nekojily!"
Tehdy začnou "říkat horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikryjte nás!"
Protože dělajíli toto se zeleným stromem,[451] co se stane se suchým?[452]
Byli s ním vedeni k popravě[453] i jiní: dva zločinci.
A když přišli na místo, které se nazývá Lebka, ukřižovali tam jeho i ty zločince -- jednoho po pravici a druhého po levici.
[Ježíš říkal: “Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí.”] Když si dělili jeho šaty, hodili los.[454]
Lid stál a díval se. I vůdci se mu vysmívali a říkali: “Jiné zachránil, ať zachrání sebe, jeli ten Kristus Boží, ten Vyvolený.”
Posmívali se mu i vojáci, kteří přistupovali a přinášeli mu ocet
a říkali: “Jsili ty ten král Židů, zachraň sám sebe.”
Byl nad ním i nápis [napsaný řeckými, latinskými[455] a hebrejskými písmeny]: “Toto je král Židů.”
Jeden z pověšených zločinců ho urážel slovy: “Což ty nejsi Kristus? Zachraň sám sebe i nás!”
Ale druhý ho napomínal:[456]To se ani Boha nebojíš? Vždyť jsi stejně odsouzený.
A my spravedlivě, neboť dostáváme, co si zasluhujeme za své skutky, ale tento nic zlého[457] neudělal.”
A říkal: “Ježíši, vzpomeň si na mne, až přijdeš do svého království.”[458]
[Ježíš] mu řekl: “Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji.[459]
Bylo již okolo šesté hodiny;[460] tu nastala tma po celé zemi až do deváté hodiny,[461]
protože se zatmělo[462] slunce. Opona svatyně se uprostřed roztrhla.
A Ježíš zvolal mocným hlasem: “Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha.” Když to řekl, vydechl naposled.
Když setník uviděl, co se stalo, slavil Boha řka: “Skutečně, tento člověk byl spravedlivý.”[463]
A všechny ty zástupy, které se sešly na tuto podívanou, když uviděly, co se stalo, odcházely bijíce se do prsou.
Opodál stáli všichni jeho známí, i ženy, které ho doprovázely z Galileje, a viděli to.
A hle, muž jménem Josef, člen rady [a] muž dobrý a spravedlivý--
ten nesouhlasil s jejich rozhodnutím a činem -- z židovského města Arimatie, který [také sám] očekával Boží království.[464]
Ten přišel k Pilátovi a vyžádal[465] si Ježíšovo tělo.
Sňal je, zavinul do plátna a položil ho do hrobky vytesané ve skále, kde ještě nikdo nebyl pochován.[466]
Byl den přípravy a nastávala sobota.[467]
Ženy, které s ním přišly z Galileje, ho doprovodily; viděly hrob i to, jak bylo jeho tělo uloženo.[468]
Pak se vrátily a připravily vonné látky a oleje. V sobotu podle přikázání zachovaly klid.