Matouš 27 - Ceský studijní preklad

Když nastalo ráno, uradili se všichni velekněží a starší lidu proti Ježíšovi, že ho usmrtí.
Spoutali ho, odvedli a vydali vladaři [Pontiu] Pilátovi.[632]
Když jeho zrádce Juda[633] uviděl, že byl Ježíš odsouzen, pocítil lítost a vrátil třicet stříbrných velekněžím a starším,
říkaje: “Zhřešil jsem, zradil[634] jsem nevinnou krev!” Oni však řekli: “Co je nám po tom? To je tvoje věc![635]
Tu pohodil ty stříbrné do svatyně[636] a vzdálil se; pak odešel a oběsil se.
Velekněží vzali ty stříbrné a řekli: “Není dovoleno vhodit je do chrámové pokladny, protože je to cena za krev.”
Uradili se a koupili za ně hrnčířovo pole k pohřbívání cizinců.
Proto je ono pole až dodnes nazýváno Polem krve.
Tehdy se naplnilo, co bylo řečeno skrze proroka Jeremjáše: "I vzali[637] třicet stříbrných, cenu Oceněného, který byl oceněn od synů Izraele;
a dali[638] je za hrnčířovo pole, jak mi nařídil Pán."
Ježíš byl postaven před vladaře. Vladař se ho otázal: “Ty jsi král Židů?” Ježíš [mu] řekl: “Ty to říkáš.”
A když ho velekněží a starší obviňovali, nic neodpověděl.
Tu mu Pilát řekl: “Neslyšíš, co všechno proti tobě vypovídají?[639]
Ale on mu neodpověděl ani na jedno obvinění, takže se vladař velmi divil.
O svátcích měl vladař ve zvyku[640] propouštět zástupu jednoho vězně, kterého chtěli.
Tehdy tam měli významného[641] vězně, který se jmenoval[642] Barabáš.
Když se tedy lidé shromáždili, řekl jim Pilát: “Koho chcete, abych vám propustil, [643] Barabáše, nebo Ježíše, zvaného Kristus?”
Věděl totiž, že ho vydali ze závisti.
Když seděl na soudní stolici,[644] vzkázala mu jeho žena:[645] “Neměj nic s tím spravedlivým, neboť jsem dnes kvůli němu ve snu mnoho vytrpěla.”
Velekněží a starší přesvědčili zástupy, aby si vyžádaly Barabáše, ale Ježíše aby daly zahubit.
Vladař jim tedy[646] řekl: “Kterého z těch dvou chcete, abych vám propustil?” Oni řekli: “Barabáše!”
Pilát jim řekl: “Co tedy mám udělat[647] s Ježíšem, zvaným Kristus?” Všichni [mu] řekli: “Ať je ukřižován!”
A [vládce] řekl: “Co tedy udělal zlého?” Oni však ještě víc křičeli: “Ať je ukřižován!”
Když Pilát uviděl, že to ničemu neprospívá, ale že pozdvižení je čím dál větší, vzal vodu, umyl si před zástupem ruce a řekl: “Jsem nevinen touto krví.[648] Je to vaše věc.”
A všechen lid na to řekl: “Jeho krev na nás a na naše děti!”
Pak jim propustil Barabáše. Ježíše dal zbičovat[649] a vydal ho, aby byl ukřižován.
Tehdy vladařovi vojáci vzali Ježíše do vládního paláce[650] a shromáždili k[651] němu celý oddíl[652] vojska.
Svlékli ho a oblékli mu šarlatový plášť,[653]
upletli věnec z trní a vložili jej na jeho hlavu a do pravé ruky mu dali rákosovou hůl. Padali před ním na kolena a posmívali[654] se mu: “Buď zdráv, králi Židů!”
A když ho poplivali, vzali tu hůl a začali ho bít po hlavě.
Když se mu naposmívali, svlékli mu plášť a oblékli mu jeho šaty. A odvedli ho, aby ho ukřižovali.
Když vycházeli,[655] potkali[656] jednoho člověka z Kyrény,[657] jménem Šimon; toho přinutili, aby vzal[658] jeho kříž.[659]
Když přišli na místo zvané Golgota,[660] což znamená "Místo lebky",[661]
dali Ježíšovi[662] pít víno smíchané se žlučí.[663] Okusil, ale nechtěl pít.
Ukřižovali ho a rozdělili si jeho šaty házejíce o ně los;[664]
pak seděli a střežili ho tam.
Nad hlavu mu dali nápis o jeho provinění:[665] “Toto je Ježíš, král Židů.”
Zároveň s ním byli ukřižováni dva lupiči,[666] jeden po pravici a druhý po levici.
Kolemjdoucí ho uráželi, potřásali hlavou[667]
a říkali: “Ty, který boříš svatyni a ve třech dnech ji stavíš, zachraň se, jsili Syn Boží, [a] sestup s kříže!”
Podobně se posmívali i velekněží s učiteli Zákona a staršími. Říkali:
“Jiné zachránil, sám sebe zachránit nemůže. Je[668] králem Izraele, ať nyní sestoupí s kříže, a my v něho uvěříme.
Složil naději v[669] Bohu, ať [ho] nyní vysvobodí, stojíli o něho.[670] Vždyť řekl: "Jsem Boží Syn!"”
Stejně ho tupili i lupiči,[671] kteří byli ukřižováni spolu s ním.
Od šesté hodiny[672] nastala tma po celé zemi až do hodiny deváté.[673]
Kolem deváté[674] hodiny zvolal Ježíš silným hlasem: “Eli, Eli, lema sabachthani?” To jest: "Můj Bože, můj Bože, proč jsi mne opustil?"
A když to uslyšeli někteří z těch, kdo tam stáli, říkali: “Ten člověk volá Eliáše.”
Jeden z nich ihned vyběhl, vzal houbu, naplnil ji octem, připevnil na rákosovou hůl a dával mu pít.
Ostatní však říkali: “Nech ho, ať uvidíme, jestli přijde Eliáš a zachrání ho!”
Ale Ježíš znovu vykřikl silným hlasem[675] a vypustil ducha.
A hle, opona[676] svatyně se roztrhla ve dví odshora až dolů a země se zatřásla a skály se roztrhly
a hroby se otevřely a mnohá těla zesnulých svatých byla vzkříšena;
když vyšli z hrobů po jeho vzkříšení,[677] vstoupili do svatého města a ukázali se mnohým.
Když setník a ti, kdo s ním střežili Ježíše, uviděli zemětřesení a to, co se stalo, velmi se ulekli a řekli: “Opravdu to byl Boží Syn!”
Bylo tam mnoho žen dívajících se zdaleka, které se vydaly za Ježíšem z Galileje a sloužily mu.
Mezi nimi byla Marie Magdalská, Marie, matka Jakubova a Josefova, a matka synů Zebedeových.
Když nastal večer, přišel bohatý člověk z Arimatie,[678] jménem Josef, který se také sám stal Ježíšovým učedníkem.
Ten přišel k Pilátovi a požádal o Ježíšovo tělo. Tehdy Pilát rozkázal, aby mu [to tělo] vydali.
Josef tělo vzal, zavinul je do čistého plátna
a položil [je] do své nové hrobky, kterou vytesal ve skále. Pak ke vchodu[679] do hrobky přivalil veliký kámen a odešel.
Byla tam Marie Magdalská a ta druhá Marie a seděly naproti hrobu.
Nazítří, to je po přípravě na svátek,[680] se u Piláta shromáždili velekněží a farizeové
a řekli: “Pane, vzpomněli jsme si, že onen svůdce ještě za svého života řekl: "Po třech dnech vstanu.[681]"
Rozkaž tedy, ať je do třetího dne hrob zajištěn, aby nepřišli [jeho] učedníci, neukradli ho[682] a neřekli lidu: "Vstal z mrtvých." A bude poslední blud horší než ten první.”
Pilát jim řekl: “Máte[683] stráž. Jděte a zabezpečte to, jak umíte.”
Oni pak šli a zabezpečili hrob tak, že zapečetili kámen a postavili k němu stráž.[684]