Matouš 20 - Ceský studijní preklad
“Neboť království Nebes je podobné hospodáři,[451] který časně zrána vyšel najmout dělníky na svou vinici.
Smluvil s dělníky denár na den a poslal je na vinici.
A když vyšel kolem deváté[452] hodiny, spatřil jiné, jak stojí nečinně na tržišti,
a řekl jim: "Jděte[453] i vy na vinici a dám vám, co bude spravedlivé."
Oni šli.[454] Opět vyšel kolem dvanácté a třetí hodiny[455] odpoledne a učinil stejně.
Vyšel kolem páté[456] hodiny a našel jiné, jak tam stojí, a řekl jim: "Proč tu stojíte celý den nečinně?"
Řekli mu: "Protože nás nikdo nenajal." Řekl jim: "Jděte i vy na [mou] vinici [a dostanete, co bude spravedlivé]."
Když nastal večer,řekl pán vinice svému správci: "Zavolej dělníky a vyplať jim mzdu, počna od posledních až k prvním."
Přišli ti, kteří byli najati okolo páté hodiny, a každý dostal denár.
Když přišli ti první, myslili, že dostanou víc; ale i oni dostali po denáru.
Vzali si jej, ale reptali[457] proti hospodáři:
"Tito poslední dělali jedinou hodinu a postavil jsi je na roveň nám, kteří jsme nesli tíhu dne a vedro!"
On však jednomu z nich odpověděl: "Příteli,[458] nekřivdím ti! Nesmluvil jsi se mnou denár za den?
Vezmi, co ti patří, a odejdi! Chci i tomu poslednímu dát jako tobě.
Nemám [snad] právo udělat si ve svých záležitostech, co chci? Anebo závidíš,[459] že já jsem dobrý?"
Tak budou poslední první a první poslední. [Neboť je mnoho pozvaných, ale málo vybraných.]”
Když Ježíš vystupoval do Jeruzaléma, vzal si stranou dvanáct [učedníků] a cestou jim řekl:
“Hle, vystupujeme do Jeruzaléma a Syn člověka bude vydán velekněžím a učitelům Zákona. Odsoudí ho k smrti
a vydají pohanům,[460] aby se mu vysmáli, zbičovali ho a ukřižovali; a třetího dne bude vzkříšen.”
Tehdy k němu přistoupila matka synů Zebedeových se svými syny, klaněla se mu a o něco ho žádala.
On jí řekl: “Co chceš?” Řekla mu: “Ustanov,[461] aby ve tvém království tito dva moji synové usedli jeden po tvé pravici a druhý po tvé levici.”
Ježíš odpověděl: “Nevíte, co žádáte. Můžete pít kalich, který mám pít já?[462]” Řekli mu: “Můžeme.”
Řekl jim: “Můj kalich sice pít budete,[463] ale není mou věcí, abych dal někomu usednout po mé pravici a po mé levici, neboť tam usednou ti, pro které je to připraveno od mého Otce.”
Když to uslyšelo těch deset, rozhořčili se na ty dva bratry.
Ježíš si je zavolal a řekl: “Víte, že vládci národů[464] panují nad nimi a velcí nad nimi vykonávají svou svrchovanou moc.[465]
Mezi vámi tomu tak nebude; ale kdo by se chtěl mezi vámi stát velkým, bude vaším služebníkem;
a kdo by chtěl být mezi vámi první, bude vaším otrokem.
Stejně jako Syn člověka nepřišel, aby si nechal posloužit, ale aby posloužil a[466] dal svůj život[467] jako výkupné[468] za[469] mnohé.”
Když vycházeli z Jericha, vydal se za ním velký zástup.
A hle, dva slepí seděli u cesty; jakmile uslyšeli, že jde kolem Ježíš, vykřikli: “Smiluj se nad námi, [Pane], synu Davidův!”
Zástup jim přísně domluvil, aby utichli. Oni však vykřikli[470] ještě silněji: “Smiluj se nad námi, Pane, synu Davidův!”
Ježíš se zastavil, zavolal je a řekl: “Co chcete, abych vám učinil?”
Řekli mu: “Pane, ať se nám otevřou oči!”
Ježíš byl hluboce pohnut, dotkl se jejich očí, a hned prohlédli[471] a šli za ním.