Matouš 17 - Ceský studijní preklad
Po šesti[390] dnech vzal Ježíš s sebou Petra, Jakuba a jeho bratra Jana a vyvedl je na vysokou horu,[391] kde byli sami.
A byl před nimi proměněn.[392] Jeho tvář zazářila jako slunce a jeho šaty zbělely jako světlo.
A hle, ukázal se jim Mojžíš a Eliáš a rozmlouvali s ním.
Petr na to Ježíšovi řekl: “Pane, je pro nás dobré tu být. Chcešli, udělám tu tři stánky, tobě jeden, Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden.”
Když ještě mluvil, hle, zastínil je zářivý oblak a z oblaku se ozval[393] hlas: “Toto je můj milovaný Syn, v němž jsem nalezl zalíbení; toho poslouchejte.”
Když to učedníci uslyšeli, padli na tvář a velmi se báli.
Ježíš k nim přistoupil, dotkl se jich a řekl: “Vstaňte a nebojte se.”
Když pozvedli oči, neviděli nikoho, jen samotného Ježíše.
A když sestupovali z hory, Ježíš jim přikázal: “Nikomu o tom vidění neříkejte,[394] dokud Syn člověka nebude vzkříšen z mrtvých.”
[Jeho] učedníci se ho zeptali: “Jak to, že učitelé Zákona říkají, že nejprve musí přijít Eliáš?”
On odpověděl: “Eliáš opravdu přichází[395] a všechno obnoví.
Avšak pravím vám: Eliáš již přišel, a nepoznali[396] ho, ale udělali s ním, co chtěli; tak bude od nich trpět i Syn člověka.”
Tehdy učedníci pochopili, že jim to řekl o Janu Křtiteli.
Když přišli k zástupu, přistoupil k němu jeden člověk a padl před ním na kolena
řka: “Pane, smiluj se nad mým synem, neboť je náměsíčný[397] a zle trpí;[398] často totiž padá do ohně a často do vody.
A přivedl jsem ho k tvým učedníkům, ale nemohli ho uzdravit.”
Ježíš odpověděl: “Ach, pokolení nevěřící[399] a zvrácené, jak dlouho ještě budu s vámi? Jak dlouho vás mám snášet? Přiveďte ho sem ke mně!”
Ježíš mu pohrozil a démon od něho vyšel; a od té hodiny byl chlapec uzdraven.
V soukromí potom k Ježíšovi přistoupili učedníci a řekli: “Proč jsme ho nemohli vyhnat my?”
On jim řekl: “Pro vaši malověrnost![400] Amen, pravím vám, budeteli mít víru jako zrno hořčice, řeknete této hoře: "Přejdi odtud tam", a přejde; a nic vám nebude nemožné.
[Tento rod nevychází jinak než v modlitbě a půstu.]”
Když se zdržovali[401] v Galileji, řekl jim Ježíš: “Syn člověka má být vydán[402] do rukou lidí;
zabijí ho, ale třetí den bude vzkříšen.[403]” A oni se velmi zarmoutili.
Když přišli do Kafarnaum, přistoupili k Petrovi výběrčí dvojdrachem[404] a řekli: “Copak váš Učitel neplatí dvojdrachmu?”
Řekl: “Ale ano.” Jakmile vešel do domu, Ježíš ho předešel otázkou:[405] “Co myslíš, Šimone? Od koho vybírají králové země poplatky a daň? Od svých synů, nebo od cizích?”
Když [Petr] řekl: “Od cizích”, pověděl mu Ježíš: “Synové jsou tedy svobodni.
Abychom je však nepohoršili, jdi k moři, hoď udici a vytáhni první rybu, která se vynoří. Až otevřeš její ústa, nalezneš statér;[406] ten vezmi a dej jim za mne i za sebe.”