Matouš 15 - Ceský studijní preklad

Tehdy přišli k Ježíšovi z Jeruzaléma farizeové a učitelé Zákona a řekli:
“Proč tvoji učedníci přestupují tradici[348] starších? Vždyť si neomývají [své] ruce, když jedí chléb.”
On jim odpověděl: “Proč i vy přestupujete Boží příkaz kvůli své tradici?
Vždyť Bůh řekl:[349] "Cti otce a matku" a "kdo zlořečí otci nebo matce, ať zemře.[350]"
Vy však říkáte: Kdo by řekl otci nebo matce: "To z mého majetku, co by ti mohlo pomoci, je dar určený Bohu",
ten již není povinen uctít[351] svého otce [nebo svou matku]. Zrušili jste Boží slovo[352] pro svou tradici.
Pokrytci! Dobře o vás prorokoval Izaiáš, když říkal:
"Tento lid mne ctí rty,[353] ale jejich srdce je ode mne velmi daleko.
Marně mne však uctívají, vyučujíce nauky, jež jsou jen lidskými příkazy."”
Zavolal k sobě zástup a řekl: “Slyšte a rozumějte.
Člověka neznečišťuje to, co vchází do úst, nýbrž člověka znečišťuje[354] to, co z úst vychází.”
Tu k němu přistoupili [jeho] učedníci a řekli mu: “Víš, že se farizeové pohoršili, když to slovo uslyšeli?”
On odpověděl: “Každá rostlina,[355] kterou nezasadil můj nebeský Otec, bude vykořeněna.
Nechte je! Slepí jsou vůdci [slepých]. Jestliže slepý vede slepého, oba spadnou do jámy.”
Petr mu na to řekl: “Vylož nám [toto] podobenství!”
[Ježíš] řekl: “I vy jste ještě nechápaví?
Nerozumíte, že všechno, co vchází do úst, jde do břicha a vypouští se do záchodu?
Co však z úst vychází, vystupuje ze srdce, a to znečišťuje člověka.
Neboť ze srdce vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilstva, krádeže, lživá svědectví, urážky.
To jsou věci, které člověka znečišťují; ale jíst neomytýma rukama člověka neznečišťuje.”
Ježíš odtamtud vyšel a odebral se do končin Týru a Sidónu.
A hle, z těch končin vyšla nějaká kananejská žena a křičela: “Smiluj se nade mnou, Pane, Synu Davidův! Mou dceru zle trápí démon.[356]
Ale on jí neodpověděl ani slovo. I přistoupili k němu jeho učedníci a prosili ho: “Pošli ji pryč,[357] vždyť za námi křičí!”
On řekl: “Byl jsem poslán jen[358] ke ztraceným ovcím z domu Izraele.”
Ona však přišla, klaněla se mu[359] a říkala: “Pane, pomoz mi!”
On odpověděl: “Není správné vzít chléb dětem[360] a hodit jej psům.[361]
Ona řekla: “Ano, Pane, ale vždyť i psi[362] jedí z drobtů, které padají se stolu jejich pánů.”
Tehdy jí Ježíš odpověděl: “Ó ženo, tvá víra je veliká. Staň se ti, jak chceš.” A od té hodiny byla její dcera uzdravena.
A přecházeje odtamtud, prošel Ježíš kolem Galilejského moře, vystoupil na horu a posadil se tam.
Tu k němu přišly veliké zástupy, které měly s sebou chromé, slepé, zmrzačené, němé a mnohé jiné. Položili mu je k nohám a on je uzdravil,
takže zástup[363] užasl, když viděl, že němí mluví, zmrzačení jsou zdraví, chromí chodí a slepí vidí; i vzdali chválu Bohu Izraele.[364]
Ježíš si pak zavolal své učedníky a řekl: “Jsem hluboce pohnut nad tím zástupem, protože již tři dny zůstávají se mnou a nemají co jíst. A nechci je propustit hladové, aby nezemdleli na cestě.”
A učedníci mu řekli: “Kde[365] vezmeme v pustině tolik chlebů, abychom nasytili takový zástup?”
Ježíš jim řekl: “Kolik máte chlebů?” Oni řekli: “Sedm a několik rybiček.”
Nařídil zástupu posadit se na zem;
vzal těch sedm chlebů a ty ryby, vzdal díky, rozlámal a dával učedníkům a učedníci zástupům.
Všichni pojedli a nasytili se; a sebrali sedm plných košů zbylých úlomků.
Těch, kteří jedli, bylo čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí.
Potom zástupy propustil, vstoupil na loď a připlul[366] na území Magadan.[367]