Abdiáš 1 - Ceský studijní preklad

Vidění[1] Abdiášovo.[2] Toto praví Panovník Hospodin o Edómu: Slyšeli jsme zprávu od Hospodina, byl poslán vyslanec mezi národy: Vstaňte, povstaňme proti němu k boji.
Hle, učiním[3] tě malým mezi národy, velmi opovrženým.
Domýšlivost tvého srdce tě podvedla, tebe, který bydlíš ve skalních[4] rozsedlinách, toho jenž sedí na vysokých místech a říká si v srdci: Kdo mě může svrhnout na zemi?
I kdybys byl vysoko jako orel, i kdyby sis postavil hnízdo mezi hvězdami, i odtamtud tě svrhnu, je Hospodinův výrok.
Kdyby na tebe přišli zloději či ničitelé v noci -- jak jsi zničen -- což nebudou krást, dokud nebudou mít dost? Kdyby na tě přišli česači hroznů, což nezanechají paběrky?[5]
Jak bude Ezau[6] prozkoumán, jeho skrýše[7] budou prohledány.[8]
Na hranici tě opustí[9] všichni tvoji spojenci.[10] Podvedou tě, přemohou tě ti tví důvěrní přátelé.[11] Ti, kdo jedli tvůj chléb, ti[12] nastraží léčku.[13] Není v něm rozumnost.[14]
Což v onom dni, je Hospodinův výrok, neodstraním[15] z Edómu moudré a rozumnost z Ezauovy hory?[16]
Tvoji hrdinové se budou třást,[17] Témane,[18] protože všichni z Ezauovy hory budou vyvražděni. [19]
Pro násilí na tvém bratru Jákobovi přikryje tě hanba, budeš vyhlazen navěky.
V den, kdy jsi stál stranou, v den, kdy cizinci odvedli do zajetí jeho vojsko,[20] cizozemci vešli do jeho bran[21] a vrhali los o Jeruzalém, i tys byl jako jeden z nich.
Nehleď[22] škodolibě na den svého bratra v den jeho neštěstí, neraduj se nad syny judskými v den, kdy hynou, ať se nevyvyšují[23] tvá ústa v den soužení.
Nevcházej do brány mého lidu v den jejich pohromy, ani ty nehleď na jeho zlo v den jeho pohromy, nesahej[24] na jeho majetek[25] v den jeho pohromy.[26]
Nestůj na křižovatce, abys vyťal[27] jeho utečence, nevydávej jeho vyváznuvší[28] v den soužení.
Hospodinův den je blízko pro všechny národy. Jak jsi činil ty, tak bude učiněno tobě, to, co jsi vykonal,[29] se vrátí na tvou hlavu.
Jako jste pili na mé svaté hoře, tak budou pít všechny národy ustavičně. Budou pít[30] a hltat, a budou, jako by nikdy nebyly.
Ale na hoře Sijón bude útočiště[31] a bude svatá. Dům Jákobův[32] bude vlastnit své vlastnictví.[33]
Dům Jákobův bude ohněm, dům Josefův plamenem, dům Ezauův strništěm, zapálí jej[34] a stráví ho. Nikdo z domu Ezauova nevyvázne,[35] neboť Hospodin promluvil.
Lid[36] Negebu[37] bude vlastnit Ezauovu horu, lid z Šefely pelištejskou zemi, budou vlastnit též Efrajimovo území a samařské území[38] a Benjamín bude vlastnit Gileád.[39]
Vyhnanci z tohoto vojska synů izraelských[40] budou vlastnit kenaanskou zemi[41] až do Sarepty[42] a vyhnanci z Jeruzaléma, kteří jsou v Sefaradu,[43] budou vlastnit města Negebu.
Zachránci[44] vystoupí na horu Sijón, aby soudili Ezauovu horu.[45] A království[46] bude patřit Hospodinu.