Ozeáš 2 - Ceský studijní preklad

Avšak počet synů Izraele bude jako počet mořského písku, který nemůže být změřen ani spočítán. I stane se, že místo toho, že jim bylo řečeno: Nejste můj lid,[21] jim bude řečeno: Jste synové živého Boha.
Synové Judy i synové Izraele budou společně shromážděni, ustanoví si jednoho předáka a vyjdou[22] ze země, neboť velký bude den Jizreelu.[23]
Řekněte svým bratrům: Můj[24] lide a svým sestrám: Omilostněná.[25]
Veďte při se svou matkou, veďte, protože ona ne mou ženou a já nejsem jejím mužem. od sebe[26] odstraní svá smilstva a znaky svého cizoložství zprostřed svých prsů.
Jinak ji svléknu do naha a vystavím ji, jak byla v den svého zrodu; proměním ji, že bude jako pustina, učiním ji podobnou bezvodé zemi a nechám ji zemřít žízní.
Ani nad jejími syny[27] se neslituji, protože jsou to synové[28] smilstva.[29]
Protože jejich matka smilnila, nestydatě jednala ta, jež je počala. Vždyť říkala: Půjdu za svými milenci, kteří mi dávají chléb a vodu, vlnu a len, olej a nápoj.
Proto hle, zatarasím její[30] cestu trním, zazdím ji zdí,[31] aby nenašla své stezky.
Bude honit své milence, ale nedostihne je, bude je hledat, ale nenajde je. Pak řekne: Půjdu a navrátím[32] se ke svému prvnímu muži,[33] protože tehdy mi bylo lépe než nyní.
Neví, že já jsem jí dával obilí, nové víno i olej a rozmnožil jsem jí stříbro a zlato, které oni použili pro Baala.[34]
Proto si vezmu zpět své obilí v jeho době[35] i své nové víno v jeho určený[36] čas; odejmu svoji vlnu a svůj len, které měly zakrývat její nahotu.
Nyní odhalím její hanbu[37] před očima jejích milenců a nikdo ji nevysvobodí z mé ruky.
Ukončím všechny její oslavy,[38] její každoroční svátky, její novoluní, její soboty -- všechny její určené svátky.
Zpustoším její révu a její fíkovníky,[39] o nichž říkala: To je moje mzda,[40] kterou mi dali moji milenci.[41] Proměním je v houštinu a bude je požírat polní zvěř.
Navštívím ji s trestem za dny baalů, kdy jim obětovala, zdobila se svými náušnicemi[42] a šperky, chodila za svými milenci, ale na mě zapomněla, je Hospodinův výrok.[43]
Ale hle, já ji přivábím,[44] přivedu ji do pustiny a budu mluvit k jejímu srdci. [45]
Tam jí dám její vinici a údolí Akór[46] jako bránu naděje. Tam bude povolná[47] jako za dnů svého mládí, jako v den, kdy vyšla z egyptské země.
I stane se v onen den, je Hospodinův výrok, že budeš volat:[48] Můj muži,[49] a nebudeš už na mě volat: Můj Baale.[50]
Odstraním jména baalů[51] z jejích úst a nebudou připomínáni už svým jménem.
V onen den pro ně uzavřu smlouvu s polní zvěří,[52] s nebeskými ptáky a zemskými plazy. Odstraním[53] ze země luk, meč i válku a dám jim pobývat v bezpečí.
Zasnoubím[54] si tě navěky, zasnoubím si tě spravedlností, právem, milosrdenstvím a slitováním,
zasnoubím si tě věrností a poznáš[55] Hospodina.
I stane se v onen den, že odpovím, je Hospodinův výrok, odpovím nebesům a ona odpovědí zemi.[56]
Země odpoví obilí, novému vínu a oleji a ony odpovědí Jizreelu.[57]
Zaseji si ji do země a slituji se nad Lóruchámou.[58] Řeknu Lóamímu:[59] Ty jsi můj lid a on řekne: Můj Bože!