Daniel 7 - Ceský studijní preklad

V prvním roce[388] krále babylonského Belšasara[389] viděl Daniel sen, měl totiž ve svém nitru jistá vidění, když byl na loži. Ten sen potom sepsal. Věc začala takto:[390]
Daniel promluvil:[391] Ve vidění jsem během noci přihlížel tomu, jak hle, čtyři nebeské větry vzdouvají Veliké moře
a z moře vystupují čtyři veliké šelmy,[392] každá jiná.[393]
První byla jako lev, ale měla orlí[394] křídla. Přihlížel jsem, jak jí byla potom ta křídla utržena, šelma[395] byla zvednuta ze země, postavena na nohy jako člověk a bylo jí dáno lidské srdce.[396]
A hle, další šelma, druhá, podobná medvědu. Byla postavena[397] k jedné straně, mezi zuby[398] měla v tlamě[399] tři žebra[400] a takto k ní hovořili: Vstaň, sežer[401] hodně masa.
Po tomto jsem přihlížel dále a hle, další. Byla jako levhart a na bocích[402] měla čtyři ptačí křídla. Ta šelma měla čtyři hlavy a byla jí dána vláda.[403]
Po tomto jsem v oněch nočních viděních přihlížel dále a hle, čtvrtá šelma strašlivá, úděsná a neobyčejně silná.[404] Měla veliké železné zuby. Požírala, drtila[405] a to ostatní[406] svýma nohama[407] pošlapávala. Ta byla ale odlišná ode všech šelem, které byly před ní, a měla deset rohů.
Sledoval jsem ty rohy a hle, mezi nimi vyrostl[408] další roh, nepatrný, ale tři z dřívějších rohů byly před ním vykořeněny.[409] A hle, na tomto rohu byly oči jako oči lidské a ústa mluvící velké věci.[410]
Přihlížel jsem, jak byly potom rozloženy trůny[411] a usedl Věkovitý.[412] Roucho měl jako sníh bílé a vlasy jeho hlavy čisté[413] jak vlna, jeho trůn -- plamen ohně, jeho kola -- oheň hořící.
Proudí a od něho[414] vychází ohnivá řeka. Tisíců na tisíc[415] mu slouží a myriády myriád[416] stojí před ním.[417] Soud zasedl a byly otevřeny knihy.
Přihlížel jsem poté, co[418] zazněla ta veliká slova, jaká promlouval onen roh, a hleděl jsem,[419] dokud nebyla ta šelma zabita, její tělo zahubeno[420] a ona dána ohni ke spálení.[421]
I zbylým šelmám odňali jejich vládu, ale prodloužení[422] života jim bylo dáno až do jisté doby a času.[423]
V těch nočních viděních jsem přihlížel a hle -- s[424] oblaky nebes přicházel synu člověka[425] podoben, přiblížil se až k Věkovitému a před něj směl předstoupit.[426]
Byla mu dána vláda a čest i království a všichni lidé, národy a jazyky jej budou uctívat.[427] Jeho vláda je vládou věčnou, nepomíjivou,[428] také jeho království, jež nebude zničeno.
V duchu jsem se znepokojil,[429] já Daniel, v hloubi svého nitra,[430] a děsilo mne, co má hlava viděla.
Přistoupil jsem k jednomu z přístojících,[431] abych od něho nabyl o tom všem jistotu.[432] On mi řekl, že i výklad těch věcí mi sdělí.
Ty veliké šelmy, které jsou čtyři, to ze země[433] povstanou čtyři králové.[434]
Ale kralování[435] obdrží[436] svatí Nejvyššího[437] a ti budou královstvím vládnout[438] až na věky,[439] ba na věky věků.[440]
Chtěl jsem tedy mít jistotu[441] o té čtvrté šelmě, která se od nich ode všech odlišovala -- byla neobyčejně strašlivá, měla zuby[442] železné a drápy bronzové, požírala, drtila a to ostatní svýma nohama pošlapávala[443] --
i o těch deseti rozích na její hlavě a o dalším, který vyrostl, a padly[444] před ním tři, rohu takovém, že měl oči a ústa mluvící velké věci,[445] a na pohled[446] větším než jeho druhové.
Přihlížel jsem, jak onen roh vede válku se svatými a jak je přemáhá,
až přišel Věkovitý a soud[447] byl dán[448] svatým Nejvyššího a nadešla doba, že to království ovládli[449] svatí.
Takto pravil: Ta čtvrtá šelma bude čtvrté království[450] na zemi, které se bude ode všech těch království odlišovat,[451] požere celou zemi, podupe ji[452] a bude ji drtit.[453]
A těch deset rohů, to deset králů povstane z toho království a po nich povstane jiný,[454] jenž se od předešlých bude lišit a tři krále pokoří.[455]
Bude pronášet slova proti[456] Nejvyššímu a svatým Nejvyššího nedá pokoj.[457] Bude také uvažovat, že změní doby a právo,[458] a budou mu do ruky vydány[459] až do času a časů[460] a půl času.
Zasedne však soud a vládu mu odejmou. Bude zničen a úplně[461] zahlazen,
zatímco království a vláda i velikost všech království pod nebesy[462] bude dána lidu svatých Nejvyššího.[463] Jeho království je království věčné a všechny vlády jej budou uctívat[464] a poslouchat.
Zde to slovo končí.[465] Já, Daniel, jsem byl těmi myšlenkami zcela vyděšen a bylo to znát i na mém výrazu.[466] To slovo[467] jsem si ale ponechal v srdci.[468]