Daniel 10 - Ceský studijní preklad
Ve třetím[635] roce perského krále Kýra byla Danielovi, jenž byl nazván jménem Beltšasar, zjevena jistá věc, a to věc pravdivá[636] -- o velikém válečném tažení.[637] On tu věc pochopil i její smysl ve vidění.
V oné době jsem já, Daniel, truchlil již tři týdny dnů.[638]
Nejedl jsem chutný[639] pokrm, maso ani víno se mi nepřiblížilo k ústům. Také jsem se ničím nemazal, dokud se nenaplnily ty tři týdny dnů.[640]
Dvacátého čtvrtého dne prvního měsíce, když jsem byl[641] na břehu té velké řeky, totiž Tigridu,[642]
pozvedl jsem oči a spatřil jsem, hle, jakéhosi muže, oděného lněným oděvem, boky přepásané zlatem z Úfázu,[643]
tělo měl jako drahokam,[644] ve tváři oslnivý jas,[645] oči jak ohnivé pochodně, jeho paže a chodidla[646] se leskly jako leštěný bronz[647] a hřmot[648] jeho slov byl hřmotem davu.[649]
Na to vidění jsem ale hleděl jen já sám, Daniel, kdežto muži, kteří byli se mnou, to vidění neviděli, nýbrž padlo na ně veliké zděšení[650] a utekli se schovat,[651]
zatímco já zůstal sám. Jakmile jsem spatřil to veliké vidění, nezůstala ve mně síla, má důstojnost rázem přišla vniveč[652] a nedokázal jsem se vzchopit.[653]
Pak jsem uslyšel hřmot[654] jeho slov, a jak jsem ten hřmot jeho slov zaslechl,[655] už jsem tvrdě spal na tváři. Když jsem tak byl tváří k zemi,[656]
vtom se mě dotkla ruka, otřásla mnou a pozvedla[657] na kolena a dlaně mých rukou.[658]
Promluvil ke mně: Danieli, muži převzácný,[659] pochop ta slova, která ti budu říkat, a postav se zpříma,[660] neboť jsem byl teď vyslán za tebou. Když ke mně to slovo promlouval, stál jsem a třásl se.
Promluvil ke mně: Neboj se, Danieli, neboť od prvního dne, kdys přiložil své srdce, abys pochopil i aby ses pokořoval[661] před svým Bohem, jsou tvá slova vyslyšena a kvůli tvým slovům jsem přišel také já.
Ale velitel perského království se stavěl proti mně dvacet jedna dní, až hle, Michael, jeden z předních velitelů, mi přišel na pomoc, když[662] jsem tam zůstal[663] u perských králů.
A přišel jsem, abych ti dal pochopit,[664] co potká[665] tvůj lid koncem oněch dnů.[666] Neboť pro ty dny je další[667] vidění.
Jakmile ke mně promluvil tato slova,[668] sklonil jsem tvář k zemi a oněměl jsem.
A hle, kdosi podobný synům lidským[669] se dotkl mých rtů. Otevřel jsem tedy ústa, abych promluvil a řekl tomu, jenž stál naproti mně: Můj pane, kvůli tomu vidění na mě přišly křeče[670] a nedokázal jsem se vzchopit.
Jak by tedy mohl takovýhle otrok mého pána hovořit s takovýmto mým pánem? Vždyť ve mně už vůbec[671] nepozůstává síla ani dech nezůstal ve mně.
Ale znovu se mne dotkl kdosi vzhledem jako člověk a posílil mne.
Pravil: Neboj se, muži převzácný. Pokoj tobě.[672] Buď silný,[673] jen buď silný. A když se mnou hovořil, posílil[674] jsem se, takže jsem řekl: Nechť můj pán hovoří, neboť jsi mi dodal sílu.[675]
Pravil: Zdali víš,[676] proč jsem za tebou přišel? Já se totiž[677] zase vrátím, abych bojoval s velitelem Persie. A zatímco já odcházím,[678] hle, přichází velitel Řeků.[679]
Já ti však oznámím, co je zapsáno v přípisu[680] pravdy.[681] Není totiž jiného,[682] kdo by se odhodlal zasahovat[683] se mnou proti nim,[684] kromě vašeho velitele Michaela.