Ezechiel 3 - Ceský studijní preklad
A řekl mi: Lidský synu,[57] sněz to, co nalezneš. Sněz tento svitek a jdi, promluv k domu izraelskému.
Otevřel jsem tedy svá ústa a on mi dal sníst tento svitek.
Řekl mi: Lidský synu, nakrmíš své břicho a naplníš své útroby tímto svitkem, který ti dávám. Snědl jsem ho tedy a byl v mých ústech sladký jako med.
Pak mi řekl: Lidský synu, jdi, předstup před dům izraelský. Promluvíš k nim mými slovy.
Vždyť nejsi poslán k lidu nesrozumitelné řeči[58] a těžkého jazyka, ale k domu izraelskému.
Nikoli k mnohým národům nesrozumitelné řeči a těžkého jazyka, jejichž slovům bys nerozuměl[59] -- pokud[60] bych tě poslal k nim, oni by tě poslechli.
Avšak dům izraelský tě nebude chtít poslouchat. Nejsou totiž ochotní poslouchat mě, protože celý dům izraelský má tuhé čelo[61] a tvrdé srdce.
Hle, dal jsem ti právě tak tuhé tváře jako jejich tváře a právě tak tuhé čelo jako jejich čelo.
Dal jsem ti čelo jako křemen,[62] silnější než pazourek. Nebudeš se jich bát a nebudeš se před[63] nimi třást (že jsou dům vzpoury).
Dále mi řekl: Lidský synu, všechna má slova, která k tobě promluvím, přijmi do svého srdce a poslouchej na vlastní uši.[64]
Jdi, předstup před vyhnance, před syny svého lidu. Promluvíš k nim a řekneš jim: Toto řekl Panovník Hospodin, ať uposlechnou nebo ať nedbají.
Pak mě Duch[65] pozdvihl a slyšel jsem za sebou zvuk velkého hřmotu: Požehnaná je Hospodinova sláva ze svého místa.[66]
A zvuk křídel těch bytostí[67] těsně se dotýkajících[68] jedno druhého,[69] zvuk kol vedle nich a zvuk velkého hřmotu.
Duch mě pozdvihl, zmocnil se mě a já jsem šel rozhořčený v hněvu svého ducha a Hospodinova ruka na mně mocně spočívala.[70]
Přišel jsem k vyhnancům v Tel Abíbu[71] sídlícím u řeky Kebaru, pobýval jsem, kde oni bydlí,[72] zůstal jsem tam sedm dnů a budil jsem uprostřed nich úžas.
Když uplynulo[73] sedm dnů, stalo se ke mně Hospodinovo slovo:[74]
Lidský synu, ustanovil jsem tě strážným[75] domu izraelského. Vyslechneš slovo z mých úst a předáš jim ode mne výstrahu.
Když řeknu o ničemovi: Jistě zemřeš, a ty bys mu nepředal výstrahu a nepromluvil, abys ničemu varoval před jeho ničemnou cestou, abys mu daroval život; onen ničema zemře kvůli své zvrácenosti;[76] jeho krev však vyhledám z tvé ruky.[77]
Ale pokud ty bys ničemu varoval a ten ničema by se neodvrátil od své ničemnosti a od své cesty, on pro svou zvrácenost zemře, zatímco ty jsi vysvobodil svou duši.
A když se odvrátí spravedlivý od své spravedlnosti, provede špatnost[78] a položím před něho pohoršení,[79] on zemře, protože jsi ho nevaroval. Zemře ve svém hříchu a nebude připomínána jeho spravedlnost, kterou vykonal, a jeho krev vyhledám z tvé ruky.
Ale pokud ty bys toho spravedlivého varoval, aby[80] nehřešil, a on by nehřešil, určitě zůstane naživu, neboť se nechal varovat a ty jsi vysvobodil svou duši.
I spočinula tam na mně Hospodinova ruka a řekl mi: Vstaň, vyjdi na tu pláň,[81] tam s tebou promluvím.
Vstal jsem, vyšel jsem na tu pláň a tam hle, Hospodinova sláva tam stála, stejně jako jsem ji[82] spatřil u řeky Kebaru. I padl jsem na tvář.
Pak do mě vstoupil duch, postavil mě na nohy a promluvil na mě. Řekl mi: Vejdi a zavři se uprostřed svého domu.
A ty, lidský synu, pohleď: Vloží na tebe popruhy, svážou tě jimi a nebudeš moci mezi ně vycházet.
Přitom ti nechám jazyk přilnout k patru a budeš němý. Nebudeš pro ně mužem, který kárá, protože jsou dům vzpoury.
Když však s tebou budu mluvit já, otevřu tvá ústa a řekneš[83] jim: Toto řekl Panovník Hospodin. Ten, kdo poslouchá, ať poslechne, a kdo je nedbalý, ať nedbá, neboť jsou dům vzpoury.