Ezechiel 14 - Ceský studijní preklad

Tu ke mně přišli někteří z izraelských starších a posadili se přede mnou.
I stalo se ke mně Hospodinovo slovo:
Lidský synu, tito muži vnesli své bůžky do svého srdce a položili před sebe pohoršení své zvrácenosti.[306] Cožpak jim opravdu dovolím se dotazovat?[307]
Proto s nimi promluv. Řekneš jim: Toto praví Panovník Hospodin: Každému muži z domu izraelského, který vnese své bůžky do svého srdce, položí před sebe pohoršení své zvrácenosti a přijde k prorokovi -- každému takovému, kdo přijde,[308] odpovím já Hospodin podle množství jeho bůžků.[309]
A tak uchopím dům izraelský za srdce, kterým se ode mne oni všichni odvrátili[310] ke svým bůžkům.
Proto řekni domu izraelskému: Toto praví Panovník Hospodin: Obraťte[311] se a odvraťte od svých bůžků, od všech svých ohavností odvraťte svou tvář.
Neboť každému muži z domu izraelského i z příchozích, kteří budou pobývat v Izraeli, když se ode mne oddělí,[312] vnese své bůžky do svého srdce, položí před sebe pohoršení své zvrácenosti a přijde k prorokovi, aby se jej na mě dotázal, já Hospodin mu sám odpovím.[313]
Nastavím svou tvář proti onomu muži, učiním ho znamením a pořekadlem a vyhladím ho zprostřed svého lidu.[314] I poznáte, že já jsem Hospodin.
A když se ten prorok dá svést a promluví slovo, svedl jsem ho[315] já Hospodin. Vztáhnu proti němu svou ruku a vyhladím jej zprostřed svého izraelského lidu.
I ponesou svou zvrácenost. Zvrácenost toho, kdo se dotazuje, bude stejná jako zvrácenost proroka.
To aby už ode mne dům izraelský nezbloudil[316] a neposkvrňoval se už žádnými přestoupeními. I budou mým[317] lidem a já budu jejich[318] Bohem, je výrok Panovníka Hospodina.
I stalo se ke mně Hospodinovo slovo:
Lidský synu, pokud proti mně země zhřeší tím, že se zpronevěří věrolomností,[319] vztáhnu proti ní ruku, zlomím jí hůl[320] chleba, pošlu do ní hlad a vyhladím z ní člověka i zvíře.[321]
A budouli uprostřed ní tito tři muži: Noe, Daniel a Jób,[322] ti ve své spravedlnosti vysvobodí jen svou duši, je výrok Panovníka Hospodina.
Kdybych přivedl do země divou zvěř, ta by ji učinila bezdětnou a země by se stala spouští, aniž by kdo kvůli té zvěři procházel,
zdalipak tito tři muži uprostřed ní -- jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina -- vysvobodí syny a dcery? Oni vysvobodí sami sebe, ale země se stane spouští.
Anebo přiveduli na onu zemi meč a řeknu, meč projde skrze zemi, a vyhladím z ní člověka i zvíře,
ani tito tři muži uprostřed ní -- jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina -- nevysvobodí syny ani dcery; oni totiž vysvobodí jen sami sebe.
Anebo pošluli na onu zemi mor a vyliji na ni svou zlobu skrze[323] krveprolití, abych z ní vyhladil člověka i zvíře,
a zdalipak Noe, Daniel a Jób uprostřed ní -- jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina -- vysvobodí syna nebo dceru? Oni ve své spravedlnosti vysvobodí jen svou duši.
Neboť toto praví Panovník Hospodin: I kdybych poslal na Jeruzalém své čtyři zlé soudy: meč a hlad, divou zvěř a mor, abych z něj vyhladil člověka i zvíře,
hle, zůstalo by v něm útočiště vyváznuvších[324] synů a dcer; ano, oni vám jdou naproti a uvidíte jejich jednání a jejich činy, dojdete útěchy nad tím zlem, které jsem uvedl na Jeruzalém, po všem, co jsem na něj uvedl.
A potěší vás, protože uvidíte jejich jednání a jejich činy, a poznáte, že jsem nevykonal bezdůvodně nic, co jsem v něm vykonal, je výrok Panovníka Hospodina.