Ezechiel 13 - Ceský studijní preklad
I stalo se ke mně Hospodinovo slovo:
Lidský synu, prorokuj proti izraelským prorokům, kteří prorokují. Řekneš těm, kteří prorokují ze svého srdce:[284] Slyšte Hospodinovo slovo.
Toto praví Panovník Hospodin: Běda těm bláznivým[285] prorokům, kteří jdou za svým duchem,[286] aniž[287] by viděli.
Jako lišky[288] v troskách jsou tví proroci, Izraeli.
Nevstoupili jste do trhlin a nezazdívali jste zeď domu izraelského, aby obstál v boji v den Hospodinův.
Viděli klam a lživou věštbu, ti, kdo říkají: Hospodinův výrok. Hospodin je neposlal, a přece očekávali na potvrzení slova.
Cožpak jste neviděli klamné vidění a nepronesli jste lživou věštbu? Říkáte: Hospodinův výrok, a já jsem přitom nepromluvil.
Proto praví Panovník Hospodin toto: Jelikož mluvíte klam a vidíte lež, proto hle, já jsem proti vám, je výrok Panovníka Hospodina.
Má ruka bude proti těm prorokům, kteří vidí klam a kteří věští lež. Nebudou v důvěrném společenství[289] mého lidu, nebudou zapsáni v zápisu[290] domu izraelského ani nevejdou na izraelskou půdu. I poznáte, že já jsem Panovník Hospodin.
Jelikož a protože zmátli můj lid slovy: Pokoj! Ale žádný pokoj není. On staví stěnu a hle, oni ji omítají[291] omítkou.[292]
Řekni těm, kdo omítají omítkou: Spadne to. Přišel přívalový déšť a vy, kameny jako krupobití, spadnete a bouřlivý vítr to prolomí.
A hle, ta zeď spadla. Cožpak vám neřeknou: Kde[293] je ta omítka, kterou jste omítali?
Proto praví Panovník Hospodin toto: Prolomím to bouřlivým větrem ve své zlobě, přijde i přívalový déšť v mém hněvu a krupobití kamenů v zlobě, abych s tím skoncoval.
Zbořím tu zeď, kterou jste omítali omítkou, srazím ji k zemi a bude odhalen její základ, spadne a vy pominete uprostřed ní.[294] I poznáte, že já jsem Hospodin.
Tehdy dovrším svou zlobu proti zdi a proti těm, kdo ji omítají omítkou, a řeknu vám: Už není ta zeď ani ti, kdo ji omítali,
izraelští proroci, kteří prorokovali o Jeruzalému a kteří pro něho viděli vidění pokoje. Žádný pokoj však není, je výrok Panovníka Hospodina.
A ty, lidský synu, nastav svou tvář[295] proti dcerám svého lidu, které prorokují ze svého srdce, a prorokuj proti[296] nim.
Řekneš: Toto praví Panovník Hospodin: Běda těm, kdo splétají pásky[297] na každé zápěstí[298] a zhotovují kukly[299] na hlavu každé velikosti, aby lovily duše. Budete lovit duše mého lidu a své duše zachováte při životě?
Znesvětily jste mě před mým lidem za hrst ječmene a za kus chleba,[300] abyste usmrtily duše,[301] které nemají zemřít, a abyste darovaly život duším, které nemají žít, když obelháváte můj lid, který poslouchá lež.
Proto praví Panovník Hospodin toto: Hle, jsem proti vašim páskám, do kterých lovíte duše jako ptáky.[302] Strhnu je z vašich paží a propustím ty duše, duše, které vy lovíte jako ptáky.
Strhnu i vaše kukly a vysvobodím svůj lid z vaší ruky. Už nebudou úlovkem ve vaší ruce. I poznáte, že já jsem Hospodin.
Jelikož mučíte srdce spravedlivého[303] klamem, ačkoliv já jsem mu nepůsobil bolest, aby se posilnila ruka ničemy,[304] aby se neodvrátil od své zlé cesty, aby nebyl zachován při životě.
Proto už nebudete prorokovat[305] klam a nebudete věštit věštbu, ale vysvobodím svůj lid z vaší ruky. I poznáte, že já jsem Hospodin.