Jeremiáš 42 - Ceský studijní preklad
Potom všichni velitelé vojsk, Jóchanan, syn Karéachův, Jaazanjáš,[1025] syn Hóšajášův, a všechen lid, od nejmenšího do největšího, přistoupili
a řekli proroku Jeremjášovi: Kéž před tebe přijde[1026] naše úpěnlivá prosba. Modli se za nás k Hospodinu, svému Bohu, za celý tento ostatek, neboť nás zůstalo jen málo z mnoha, jak nás tvoje oči vidí.[1027]
Ať nám Hospodin, tvůj Bůh, oznámí cestu, po které máme jít, a co máme dělat.
Prorok Jeremjáš jim řekl: Dobře.[1028] Hle, budu se modlit k Hospodinu, vašemu Bohu, podle vašich slov. I stane se, že vám oznámím všechno, co[1029] vám Hospodin odpoví. Nic před vámi nezatajím.[1030]
Oni Jeremjášovi řekli: Ať je Hospodin spolehlivým a věrným svědkem proti nám, jestliže neučiníme všechno tak, jak nám po tobě vzkáže[1031] Hospodin, tvůj Bůh.
Ať to bude dobré či zlé,[1032] uposlechneme Hospodina, svého Boha, k němuž tě posíláme, aby se nám dobře vedlo, když uposlechneme Hospodina, svého Boha.
Po deseti dnech se stalo k Jeremjášovi Hospodinovo slovo.
Zavolal tedy Jóchanana, syna Karéachova, všechny velitele vojsk, kteří s ním byli i všechen lid od nejmenšího do největšího
a řekl jim: Toto praví Hospodin, Bůh Izraele, k němuž jste mě poslali, abych před něj předložil[1033] vaši úpěnlivou prosbu.
Jestliže opravdu budete[1034] pobývat v této zemi, vystavím vás a nezbořím, zasadím vás a nevyrvu, protože budu litovat zla, které jsem vám učinil.
Nebojte se babylonského krále, jehož se bojíte. Nebojte se ho, je Hospodinův výrok, protože já jsem s vámi, abych vás zachránil a vysvobodil z jeho ruky.
Dám vám slitování a slituji se nad vámi a přivedu vás zpět do vaší země.
Jestliže však řeknete: Nebudeme[1035] pobývat v této zemi, neuposlechnete Hospodina, svého Boha,
a místo toho řeknete: Ne, my půjdeme do egyptské země, kde neuvidíme[1036] válku a neuslyšíme zvuk beraního rohu a kde nebudeme hladovět, tam budeme pobývat,
potom nyní, ostatku Judy, jistě slyšte Hospodinovo slovo: Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Jestliže jste opravdu rozhodnuti[1037] jít do Egypta a přijdete tam pobývat jako cizinci,
pak se stane, že meč, kterého se bojíte, vás tam v egyptské zemi dostihne a hlad, kterého se obáváte, na vás tam v Egyptě dolehne[1038] a zemřete tam.
Stane se, že všichni muži, kteří jsou rozhodnuti[1039] jít do Egypta, aby tam pobývali jako cizinci, zemřou mečem, hladem a morem. Nikdo z nich nepřežije ani neunikne před zlem, které na ně přivedu.
Neboť toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Jako byl vylit můj hněv a má zloba na obyvatele Jeruzaléma, tak se rozleje má zloba na vás, když půjdete do Egypta. Stanete se prokletím, předmětem hrůzy, kletbou a potupou a toto místo už neuvidíte.
Hospodin k vám, ostatku Judy, promluvil: Nechoďte do Egypta! To vězte, že jsem vás dnes varoval.
Vždyť jste se nechali svést vlastní duší.[1040] Vy jste mě přece poslali k Hospodinu, svému Bohu, se slovy: Modli se za nás k Hospodinu, našemu Bohu, a všechno, co řekne Hospodin, náš Bůh, nám oznam a uděláme to.
Dnes jsem vám to oznámil, ale neuposlechli jste Hospodina, svého Boha ani nic z toho, co vám po mně vzkázal.
A nyní s jistotou vězte, že mečem, hladem a morem zemřete na tom místě, kam se vám zalíbilo jít, abyste tam pobývali jako cizinci.