Jeremiáš 31 - Ceský studijní preklad
V onen čas, je Hospodinův výrok, budu Bohem všech izraelských čeledí a oni budou mým lidem.
Toto praví Hospodin: Lid, který přežil meč,[790] našel v pustině milost, Izrael vešel[791] do svého odpočinutí.[792]
Zpovzdálí[793] se mi[794] ukázal Hospodin a řekl: Miluji[795] tě věčnou láskou, proto ti stále zachovávám milosrdenství.[796]
Znovu tě vystavím a zbuduji, panno izraelská. Znovu se ozdobíš svými tamburínami a vyjdeš s tancem s těmi, kdo se radují.
Znovu budeš sázet vinice na samařských horách. Sadaři je vysadí a budou je i užívat.
Neboť nastane den, kdy strážci na Efrajimském pohoří zvolají: Vstaňte a vystupme na Sijón k Hospodinu, svému Bohu.
Neboť toto praví Hospodin: Volejte s radostí nad Jákobem, křičte nad předním[797] z národů. Zvěstujte, chvalte a říkejte: Hospodin zachránil[798] svůj lid, ostatek Izraele.
Hle, přivedu je ze severní země, shromáždím je z nejvzdálenějších částí země. Mezi nimi slepého a chromého, těhotnou spolu s rodičkou; navrátí se zpět jako velké shromáždění.
Přijdou s pláčem a přivedu je s úpěnlivými prosbami. Uvedu je k potokům plným vody přímou cestou, na níž neklopýtnou, protože jsem se stal Izraeli otcem, Efrajim[799] je můj prvorozený.
Národy, slyšte Hospodinovo slovo a oznamte je na vzdálených ostrovech; říkejte: Ten, který rozptýlil Izrael, ho shromáždí a bude ho střežit jako pastýř své stádo.
Vždyť Hospodin vyplatil Jákoba, vykoupil ho z ruky silnějšího nežli on.
Přijdou a budou radostně volat na sijónské výšině. Budou zářit nad Hospodinovou dobrotou, nad obilím,[800] novým vínem a olejem, nad mláďaty bravu a skotu. Jejich duše bude jako zavlažovaná zahrada a nebudou už déle strádat.
Tehdy se bude panna radovat tancem spolu s mládenci i starci. Změním jejich smuteční obřady v jásot, potěším je a místo jejich žalu jim dám radost.
Duši kněží napojím tukem[801] a můj lid se nasytí mojí dobrotou, je Hospodinův výrok.
Toto praví Hospodin: Slyš![802] V Rámě je slyšet bědování a hořký pláč. Ráchel oplakává své syny. Nechce se dát potěšit kvůli svým synům, protože už nejsou.
Toto praví Hospodin: Zdrž svůj hlas od pláče a své oči od slz, protože je mzda za tvou práci, je Hospodinův výrok: Navrátí se z nepřátelské země.
Je naděje pro tvoji budoucnost,[803] je Hospodinův výrok; synové se navrátí zpět na své území.
Zřetelně jsem slyšel, jak nad sebou Efrajim[804] naříká:[805] Káral jsi mě a dal jsem se pokárat jako nezkrocené[806] tele. Přiveď mě zpět a navrátím se, protože ty, Hospodine, jsi můj Bůh.
Po svém navrácení toho lituji,[807] potom, co jsem dosáhl poznání, se biju v prsa.[808] Stydím se a jsem zahanben, protože nosím potupu svého mládí.
Je Efrajim mým drahým synem? Je dítětem, v němž mám potěšení? Vždyť pokaždé, když proti němu mluvím, na něj stále pamatuji. Proto je mé nitro kvůli němu rozrušeno; jistě se nad ním slituji, je Hospodinův výrok.
Postav si patníky, udělej si ukazatele a zamysli[809] se nad silnicí, nad cestou, po které jsi chodila. Navrať se, panno izraelská, navrať se do těchto svých měst.
Dokdy se budeš toulat sem a tam, odpadlá dcero? Vždyť Hospodin stvořil[810] na zemi novou věc: Žena bude kroužit kolem muže.[811]
Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Až změním jejich úděl, znovu budou v judské zemi a v jejích městech říkat tato slova: Požehnej ti Hospodin, příbytku spravedlnosti, horo svatá.
V Judsku i ve všech jeho městech budou bydlet pospolu[812] zemědělci i ti, kdo putují se stádem.
Vždyť napojím vyčerpanou duši a každou ochablou duši naplním.
Nato jsem se probudil a rozhlédl; můj spánek mi byl příjemný.
Hle, přicházejí dny, je Hospodinův výrok, kdy oseji dům izraelský i dům judský semenem lidským i semenem zvířecím.
Stane se, že tak, jako jsem nad nimi bděl, aby byli vyvráceni, zničeni, pobořeni, vyhubeni a aby jim bylo zlo učiněno, tak nad nimi budu bdít, aby byli zbudováni a zasazeni, je Hospodinův výrok.
V oněch dnech už nebudou říkat: Otcové jedli trpké hrozny a synům trnou[813] zuby,
ale každý zemře za svou vinu. Každému člověku, který jí trpké hrozny, budou trnout jeho zuby.
Hle, přicházejí dny, je Hospodinův výrok, kdy uzavřu s domem izraelským i s domem judským novou smlouvu.
Ne jako smlouvu, kterou jsem uzavřel s jejich otci v den, kdy jsem je uchopil za ruku,[814] abych je vyvedl z egyptské země -- smlouvu, kterou porušili, ačkoliv jsem byl jejich Pánem, je Hospodinův výrok,
ale toto je ta smlouva, kterou uzavřu s domem izraelským po těchto dnech, je Hospodinův výrok: Svůj zákon dám do jejich nitra a zapíšu jej na jejich srdce. Budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.
Nebudou již učit jeden druhého[815] ani každý svého bratra slovy: Poznejte Hospodina! Protože mě budou znát všichni, od nejmenšího do největšího,[816] je Hospodinův výrok, protože odpustím jejich vinu a na jejich hřích již nevzpomenu.
Toto praví Hospodin, který dává slunce za světlo ve dne, který ustanovuje[817] měsíc a hvězdy za světlo v noci, který vzdouvá moře, až jeho vlny burácejí -- jeho jméno je Hospodin zástupů:
Jestliže ode mne ustoupí[818] tato ustanovení, je Hospodinův výrok, pak také potomstvo Izraele přede mnou přestane být národem po všechny dny.
Toto praví Hospodin: Jestliže budou změřena nebesa nahoře a prozkoumány základy země dole, také já zavrhnu celé potomstvo Izraele za všechno, co páchali, je Hospodinův výrok.
Hle, přicházejí[819] dny, je Hospodinův výrok, kdy bude toto město znovu vybudováno Hospodinu, od věže Chananeel až po Rohovou bránu.
A měřicí šňůra[820] půjde dál naproti ní[821] na kopec Garéb a obrátí se ke Goje.
Celé údolí[822] mrtvol a popela a všechna pole až k potoku Kidrónu, až na roh Koňské brány na východě budou svaté Hospodinu. Nikdy[823] už nebudou vyvráceny[824] ani zbořeny.