Jeremiáš 22 - Ceský studijní preklad
Toto praví Hospodin: Sestup[568] do paláce judského krále a mluv tam toto slovo.
Řekni: Slyš Hospodinovo slovo, judský králi, který sedíš na Davidově trůnu, ty i tvoji otroci i tvůj lid, který vchází do těchto bran.
Toto praví Hospodin: Vykonávejte právo a spravedlnost, vysvoboďte okradeného z ruky utlačovatele. Neutiskujte příchozího, sirotka ani vdovu a nejednejte s nimi násilně. Neprolévejte na tomto místě nevinnou krev.
Jestliže toto slovo budete opravdu činit, pak budou do bran tohoto domu vcházet králové, kteří budou po Davidovi sedět na jeho trůnu[569] a budou jezdit[570] na voze a na koních, oni a jejich otroci a jejich lid.
Jestliže však tato slova neuposlechnete,[571] přísahám při sobě, je Hospodinův výrok, že se tento dům stane troskami.
Neboť toto praví Hospodin ohledně domu judského krále: Jsi pro mne jako Gileád, jako vrchol Libanonu;[572] avšak učiním tě pustinou, neobydlenými městy.
Nachystám[573] na tebe ničitele, každého s jeho zbraněmi, a vytnou tvoje nejlepší cedry a nechají je padnout na oheň.
Mnohé národy budou procházet kolem tohoto města a budou se ptát jeden druhého: Proč tohle Hospodin tomuto velkému městu provedl?
A budou odpovídat: Protože opustili smlouvu Hospodina, svého Boha, klaněli se jiným bohům a sloužili jim.
Neplačte nad zemřelým[574] a nenaříkejte nad ním! Plačte raději[575] nad tím, kdo odchází,[576] protože se už nenavrátí a neuvidí svou rodnou zemi.
Neboť toto praví Hospodin o judském králi Šalúmovi,[577] synu Jóšijášovu, který kraloval po svém otci Jóšijášovi a jenž vyšel z tohoto místa: Už se sem nenavrátí,
protože na tom místě, kam ho odvedli, zemře, a už tuto zemi nikdy neuvidí.
Běda tomu, kdo staví svůj dům nespravedlivě a své horní místnosti s bezprávím, kdo nechává sloužit svého bližního zadarmo a nedává mu mzdu.
Kdo říká: Vystavím si rozměrný dům s prostornými horními místnostmi. Vyseká v něm okna, obloží ho cedrovým dřevem a natře ho červenou barvou.[578]
Staneš se snad králem, protože všechny předčíš cedrovým dřevem?[579] Cožpak tvůj otec neměl co jíst a pít, ačkoliv vykonával[580] právo a spravedlnost? Tehdy mu bylo dobře.
Pomáhal získat právo chudému a nuznému, tehdy bylo dobře.[581] Neznamená toto znát mě?[582] je Hospodinův výrok.
Avšak tvoje oči i tvé srdce[583] je zaměřeno jen na tvůj nekalý zisk, na prolévání krve nevinného, na provádění útlaku a vydírání.
Proto takto praví Hospodin o judském králi Jójakímovi, synu Jóšijášovu: Nebudou ho oplakávat: Ach,[584] můj bratře! Ach, sestro! Nebudou ho oplakávat: Ach, pane! Ach, jeho Veličenstvo!
Bude pohřben pohřbem osla, vyvlečen a pohozen[585] za jeruzalémskými branami.
Vystup[586] na Libanon, jeruzalémská dcero, a křič, v Bášanu pozvedni svůj hlas; křič z Abarímu,[587] protože všichni tví milenci[588] jsou rozdrceni.
Mluvil jsem k tobě ve tvé bezstarostnosti,[589] ale řekla jsi: Nebudu poslouchat. To byl tvůj způsob od tvého mládí, že jsi mě neposlouchala.
Všechny tvé pastýře[590] spase[591] vítr[592] a tvoji milenci půjdou do zajetí. Tehdy se budeš stydět a budeš zahanbena pro všechno své zlo.
Ty, která ses usadila na Libanonu, která ses uhnízdila v cedroví, jak budeš vzdychat až na tebe přijdou bolesti, porodní bolesti jako na rodičku!
Jakože jsem živ, je Hospodinův výrok, i kdyby byl judský král Konjáš,[593] syn Jójakímův, pečetním prstenem na mé pravé ruce, přece tě odtamtud strhnu[594]
a vydám tě do ruky těch, kdo usilují o tvůj život a do ruky těch, jichž se strachuješ, do ruky babylonského krále Nebúkadnesara a do ruky Chaldejců.
Vyvrhnu tebe i tvou matku, která tě porodila, do jiné země, kde jste se nenarodili a tam zemřete.
Do země, kam se jejich duše touží navrátit, tam se nenavrátí.
Cožpak je tento muž, Konjáš, opovrženou a rozbitou nádobou? Zdalipak je nádobou, v níž nikdo nemá zalíbení? Proč je on a jeho potomstvo odmrštěno a uvrženo do země, kterou neznali?
Země, země, země, slyš Hospodinovo slovo!
Toto praví Hospodin: Zapište tohoto muže jako bezdětného, jako muže, který ve svých dnech[595] neuspěje, neboť nikdo z jeho potomstva neuspěje, aby seděl na Davidově trůnu a znovu vládl nad Judou!