Jeremiáš 12 - Ceský studijní preklad

Jsi spravedlivý, Hospodine, proto si u tebe chci stěžovat.[395] Jen s tebou chci mluvit o věcech práva.[396] Proč je cesta ničemů úspěšná a proč se všem podvodníkům daří?[397]
Zasadil jsi je a oni i zakořenili, rostou a dokonce vydávají plody. Mají tě plná ústa, ale jejich nitru jsi daleko.[398]
Ty, Hospodine, mě znáš, vidíš mě a zkoumáš mé srdce, že je s tebou. Odtáhni je jako stádo na porážku, odděl je pro den popravy.
Dokdy bude země usychat a vadnout všechna polní zeleň? Pro zlo těch, kteří v ní bydlí, zmizela zvěř i ptactvo; a to proto, že řekli: On nevidí náš konec.[399]
Když jsi běžel s pěšáky a unavili tě, jak chceš[400] potom závodit s koňmi? Když se v pokojné zemi cítíš bezpečný,[401] co budeš dělat v jordánské houštině?
Vždyť i tvoji bratři a dům tvého otce,[402] i oni tě podvedli, i oni za tebou hlasitě[403] pokřikují. Nevěř jim, i když s tebou mluví hezky.[404]
Opustil[405] jsem svůj dům,[406] zanechal jsem své dědictví, vydal jsem svou[407] milovanou do moci[408] jejích nepřátel.
Mé dědictví se pro mě stalo podobné lvu[409] v houštině, pozvedlo[410] proti mně svůj hlas, proto ho nenávidím.
Cožpak mi není mé dědictví skvrnitým dravcem? Což okolo něj nejsou jiní dravci? Jděte, shromážděte všechnu polní zvěř, přijďte se nažrat![411]
Mnozí pastýři[412] zničili[413] mou vinici, pošlapali můj díl pole, proměnili můj vzácný[414] díl ve zcela opuštěnou pustinu.
Učinili ji zcela opuštěnou, zpustošená přede mnou truchlí. Celá země je zpustošená a nikdo si to nebere k srdci.[415]
Na všechna holá návrší v pustině přicházejí ničitelé, protože Hospodin má meč, který požírá od jednoho konce země až na druhý[416] a nikdo ne pokoj.[417]
Zaseli pšenici, ale sklidili trní; unavili se, ale nic tím nezískali.[418] Styďte[419] se za svou úrodu kvůli[420] Hospodinovu planoucímu hněvu.
Toto praví Hospodin: O všech mých zlých sousedech, kteří sahají[421] na dědictví, jež jsem dal do vlastnictví svému lidu, Izraeli: Hle, vyrvu je z jejich země a dům judský vyrvu z jejich středu.
I stane se, že až je vyrvu, znovu se nad nimi slituji[422] a přivedu je zpět, každého do jeho dědictví a každého do jeho země.
A jestliže se opravdu naučí cestám mého lidu a budou přísahat v mém jménu: Jakože živ je Hospodin, tak jako učili můj lid přísahat při Baalovi, pak budou zbudováni uprostřed mého lidu.
Jestliže však nebudou poslouchat, zcela onen národ vyrvu a vyhubím, je Hospodinův výrok.