Izaiáš 9 - Ceský studijní preklad
Lid, který chodí v temnotě, uvidí veliké světlo. Na ty, kdo bydlí v zemi nejhlubší tmy,[171] na ně zazáří světlo.
Rozmnožil jsi ten národ a zvětšil jsi jeho radost. Radovali se před tebou, jako když mají radost ze žně,[172] jako když jásají[173] při dělení kořisti,
protože jho jeho břemene i hůl na jeho ramena[174] i žezlo[175] jeho utlačovatele jsi rozdrtil jako v den Midjánu.
Proto každá bota, která šlape[176] ve vřavě,[177] a plášť, který se válí v krvi, bude ke spálení, jako pokrm ohně.
Neboť chlapec se nám narodil, syn je nám dán; na jeho rameni spočinulo[178] panství.[179] Dal mu[180] jméno Podivuhodný rádce, mocný Bůh,[181] Věčný Otec,[182] Kníže pokoje.
Nebude konce vzrůstu jeho panství[183][184] a pokoje na Davidově trůnu a nad jeho královstvím, aby ho mohl upevnit a posilnit v právu a v spravedlnosti[185] od nynějška až navěky. Horlivost Hospodina zástupů to učiní.[186]
Panovník poslal slovo proti Jákobovi,[187] a dopadlo na Izrael.
Ví to všechen lid, Efrajim i obyvatelé Samaří, kteří v pýše a velikášství srdce říkají:
Cihly spadly, budeme stavět z tesaného kamene; sykomory jsou pokáceny, nahradíme je cedry.
Ale Hospodin postavil jeho protivníky od Resína vysoko nad něho a popudil jeho nepřátele:
Aramejce od východu a Pelištejce zezadu[188] a budou požírat Izrael plnými[189] ústy. V tom všem se jeho hněv neodvrátí a jeho ruka bude stále vztažená.
Ale lid se nenavrátí k tomu, kdo ho bije, Hospodina zástupů hledat nebudou.
Pak jednoho dne Hospodin utne Izraeli hlavu i ocas, palmovou ratolest i rákos.
Stařec a vznešený je tou hlavou, prorok vyučující klam je tím ocasem.
Vůdcové tohoto lidu se stali svůdci, takže ti, kteří byli vedeni, byli uváděni do zmatku.[190]
Proto se Panovník z jeho mládenců nebude radovat a nad jeho sirotky a vdovami se neslituje, neboť každý z nich je bezbožný a zločinec a každá ústa mluví hanebnost. V tom všem se jeho hněv neodvrátí a jeho ruka bude stále vztažená.
Vždyť ničemnost vzplála jako oheň, stravuje trní i bodláčí; zapálí lesní houštiny, a ty se vířivě vznesou ve sloupu kouře.
Kvůli hněvu Hospodina zástupů se země zatmí;[191] lid bude pokrmem ohně, nikdo nebude mít soucit ani se svým bratrem.
Uřízl si kus napravo a je hladový, zhltnul něco nalevo a není nasycen; člověk bude požírat maso své vlastní paže --
Manases Efrajima a Efrajim Manasesa, oni společně potáhnou proti Judovi. Ani v tom všem se jeho hněv neodvrátí a jeho ruka bude stále vztažená.