Izaiáš 8 - Ceský studijní preklad
Hospodin mi řekl: Vezmi si velikou tabuli a napiš na ni běžným způsobem:[138] Spěšná kořist, rychlý lup.[139]
I povolal jsem si spolehlivé svědky: kněze Urijáše a Zekarjáše, syna Jeberekjášova.
Přiblížil jsem se k prorokyni,[140] otěhotněla a porodila syna. Hospodin mi řekl: Dej mu[141] jméno Spěšná kořist, rychlý lup.
Protože dříve než bude chlapec umět volat otče a matko, odnesou majetek Damašku a kořist ze Samaří před asyrského krále.
Hospodin ke mně mluvil ještě dále:
Protože tento lid pohrdl klidně plynoucími vodami Šíloach[142] a raduje se s[143] Resínem a synem Remaljášovým,
proto hle, Panovník na ně přivádí mocné a hojné vody Řeky[144] -- asyrského krále a všechnu jeho slávu -- a vystoupí nad všechna svá řečiště a půjde přes všechny své břehy.
Projde Judou, zaplaví ho a půjde přes něj, dosáhne až k šíji; rozepjetím jeho křídel bude naplněna šíře tvé země, Immanueli.[145]
Jednejte zle,[146] národy, a zděsíte se,[147] naslouchejte všechny dálavy země. Opásejte se[148] a zděsíte se,[149] opásejte se a zděsíte se.[150]
Udělejte plán,[151] a bude zmařen, řekněte slovo,[152] a nenaplní se,[153] protože s námi je Bůh.
Vždyť toto mi řekl Hospodin, když mě uchopil za ruku[154] a varoval mě, abych nechodil po cestě tohoto lidu:
Neříkejte spiknutí všemu, čemu tento lid říká spiknutí; toho, z čeho má on strach, se nebojte a nestrachujte.
Hospodin zástupů -- jen on vám budiž svatý;[155] on je vaše bázeň a on je vaše strachování.[156]
On vám bude svatyní,[157] ale kamenem úrazu[158] a skálou pohoršení[159] pro oba domy izraelské, pastí a léčkou pro obyvatele Jeruzaléma.
Mnozí z nich klopýtnou, padnou a polámou se, budou chyceni[160] a zajati.
Zavaž[161] svědectví[162] a zapečeť zákon mezi mými učedníky.
Budu vyčkávat na Hospodina, který skrývá svou tvář před domem Jákobovým; budu očekávat na něho.
Hle, já a děti, které mi dal Hospodin, jsme v Izraeli za znamení a divy od Hospodina zástupů, který přebývá na hoře Sijón.
A jestliže vám řeknou: Dotazujte se těch, kdo vyvolávají duchy zemřelých,[163] a věštců, kteří piští a mumlají … Což se lid nemá dotazovat svého Boha? Kvůli živým má hledat mrtvé?[164]
K zákonu a ke svědectví! Nebudouli mluvit podle tohoto slova, tak v něm pro ně není úsvit.[165]
Každý zkroušený a hladový bude procházet zemí,[166] a jak bude hladový a vzteklý, bude proklínat svého krále i svého Boha. Obrátí se vzhůru
a pohledí k zemi, a hle, soužení a temnota, ponurá sklíčenost -- vkrádá se soumrak.
Avšak nezůstane pochmurná, jako teď, když na ni dolehla tíseň. Jako v době, kdy nejprve zlehčil[167] zemi Zabulón a zemi Neftalí, ale nakonec jí dodá vážnost[168] -- cestě u moře,[169] Zajordání a Galileji národů.[170]