Izaiáš 64 - Ceský studijní preklad
Jako oheň zapaluje suché roští a oheň uvádí do varu vodu, dej poznat svým protivníkům své jméno a národy se před tebou budou třást.
Když jsi konal hrozné[1441] věci, které jsme neočekávali, sestoupil jsi a hory se před tebou zapotácely.
Od věků[1442] lidé neslyšeli ani nezaslechli, oko to nevidělo, aby byl Bůh -- kromě tebe -- který by dělal něco pro[1443] toho, kdo na něj očekává.
Vycházíš vstříc tomu, kdo s radostí koná spravedlnost a na tvých cestách pamatuje na tebe.[1444][1445] Hle, ty ses hněval, že jsme proti nim[1446] dávno[1447] hřešili; a jak budeme zachráněni?[1448]
Všichni jsme jako nečistý a všechny naše spravedlnosti[1449] jsou jako poskvrněné[1450] roucho. Všichni jsme zvadli jako listí a naše viny nás odnášejí jako vítr.
Není, kdo by vzýval tvé jméno, kdo by se vyburcoval, aby se držel tebe; neboť jsi před námi skryl svou tvář a vydal[1451] jsi nás do moci naší zvrácenosti.[1452]
Ale nyní, Hospodine, ty jsi náš otec. My jsme hlína a ty hrnčíř; všichni jsme dílo tvých rukou.
Hospodine, nehněvej se tolik a nepřipomínej neustále vinu. Hle, jen pohleď, všichni jsme tvůj lid.
Tvá svatá města se stala pustinou, Sijón se stal pustinou, Jeruzalém je zcela opuštěný.
Náš svatý a slavný dům, kde tě naši otcové chválili, je spálen ohněm a vše, co pro nás bylo vzácné, je v troskách.
Při tom všem se budeš držet zpátky, Hospodine? Budeš mlčet a budeš nás tolik pokořovat?