Izaiáš 41 - Ceský studijní preklad

Tiše mi naslouchejte,[914] ostrovy,[915] a národy obnoví svou sílu. se přiblíží, pak promluví. Přistupme spolu k soudu.
Kdo vzbudil vítěze[916] od východu? Kdo ho řádně povolá do své služby?[917] Vydá mu[918] národy a nechá ho pošlapat krále, dá je jako prach jeho meči, jako odvívané stéblo jeho luku.[919]
Bude je pronásledovat, bude táhnout v pokoji,[920] na stezku nohama nevstoupí.[921]
Kdo to udělal a způsobil? Ten, kdo povolává generace od počátku. Já, Hospodin, jsem první, a také u posledních já budu.[922]
Ostrovy to viděly a bály se, končiny země se budou třást, přiblíží se a přijdou.
Jeden bude pomáhat druhému a řekne svému bratru: Buď silný!
Tak posiluje řemeslník zlatníka, ten, kdo vyhlazuje kladivem, toho, kdo buší do kovadliny, říkaje o spoji: Je to dobré. A upevní to hřebíky, takže se to nepohne.[923]
Ale ty, Izraeli, můj otroku, Jákobe, kterého jsem vyvolil, semeno[924] mého přítele Abrahama,[925]
ty, kterého jsem uchopil z končin země a povolal z jejích odlehlých míst -- tobě jsem řekl: Ty jsi můj otrok! Vyvolil jsem tě a nezavrhl jsem tě.
Neboj se, protože já jsem s tebou, nehleď ustrašeně, protože já jsem tvůj Bůh. Budu tě posilovat, ano, budu ti pomáhat a držet tě svou spravedlivou[926] pravicí.
Hle, budou se stydět a budou zahanbeni všichni, kteří proti tobě planou hněvem, stanou se ničím a zahynou tvoji odpůrci.
Budeš je hledat a nenalezneš ty, kdo se s tebou hádají. Stanou se ničím a nebudou ti, kdo s tebou válčí.
Protože já jsem Hospodin, tvůj Bůh, který drží tvoji pravici a říká ti: Neboj se, já ti budu pomáhat.
Neboj se, červíčku Jákobův, hrstko Izraelova, já ti budu pomáhat, je Hospodinův výrok. Tvůj vykupitel[927] je Svatý Izraele.[928]
Hle, učinil jsem tě novým oboustranným[929] mláticím smykem. Budeš mlátit hory a rozdrtíš je a návrší proměníš v plevy.
Prověješ je a vítr je odnese, vichřice je rozptýlí. Ty však budeš jásat v Hospodinu, budeš se chlubit Svatým Izraele.
Nuzní a chudí hledají vodu, ale žádná není. Jejich jazyk je vyprahlý žízní. Já, Hospodin, jim odpovím, , Bůh Izraele, je neopustím.
Otevřu na holých návrších řeky a uprostřed plání prameny; proměním pustinu v jezero vod a zemi bezvodou ve vodní zdroje.
Dám vyrůst v pustině cedru[930] a akácii, myrtoví a plané olivě,[931] v Arabě vysadím cypřiš a jilm spolu se zimostrázem.
Aby viděli a poznali, zvážili a společně pochopili, že ruka Hospodinova to učinila a Svatý Izraele to stvořil.
Předložte svůj spor, praví Hospodin, přineste své pádné argumenty, praví král Jákobův.
Ať je přinesou a oznámí nám, co se má přihodit. Oznamte, co jsou ty dřívější věci, ať si to vezmeme k srdci a poznáme jejich konec, nebo nám zvěstujte věci přicházející.[932]
Oznamte, co má přijít potom, a poznáme, že jste bohové. Také vykonejte něco dobrého nebo zlého, ať na to s hrůzou hledíme a společně to spatříme.
Hle, nejste nic a vaše skutky nejsou na nic. Ohavností je ten, kdo si vyvolí vás.
Vzbudil jsem vítěze od severu a přišel -- od východu slunce ten, kdo bude vzývat mé jméno.[933] Podupe správce jako hlínu,[934] jako hrnčíř bude šlapat bláto.
Kdo to oznámil od počátku, abychom to věděli, a odedávna, abychom se ptali: Má pravdu? Avšak nikdo nic neoznámil, ano, nikdo nic nezvěstoval a nikdo neslyšel vaše řeči.
Já jsem první, kdo mluvil k Sijónu, a hle, zde jsou.[935] Jeruzalému dám svého zvěstovatele.
Podíval jsem se a není nikdo, není mezi nimi rádce, aby odpověděli, když se jich zeptám.
Hle, jsou samá špatnost, jejich díla jsou nicota, jejich modly jsou větrem a marností.