Izaiáš 33 - Ceský studijní preklad
Běda tobě, ničiteli,[725] který jsi nebyl ničen, zrádce, s kterým nejednali zrádně. Jakmile dokonáš ničení, budeš sám zničen, jakmile dovršíš zradu, budou zrádně jednat s tebou.
Hospodine, buď nám milostiv, na tebe očekáváme. Buď jejich[726] silou[727] každé ráno i naší záchranou v čase soužení!
Před zvukem hřmotu se lidé rozprchnou, když se pozvedneš, národy se rozptýlí.
Vaše kořist bude sebrána, jako by ji sebraly[728] kobylky chasíl; zaútočí na ni, jako když vpadne hejno kobylek.
Hospodin je vyvýšený, vždyť přebývá vysoko; naplní Sijón právem a spravedlností.
Bude jistotou tvých časů, bohatstvím záchrany, moudrosti a poznání; bázeň před Hospodinem je jeho[729] pokladem.
Hle, Aríelci[730] úpěnlivě volají na ulici, poslové pokoje hořce pláčou.
Silnice jsou zpustošené, zmizeli cestující; zrušil smlouvu, zavrhl města, člověka si neváží.
Země truchlí a zvadla. Libanon je zahanben a povadl. Šáron[731] je jako Araba, Bášan a Karmel setřásá listí.
Teď povstanu, praví Hospodin, teď se pozvednu, teď se povznesu!
Otěhotníte suchou trávou, porodíte strniště. Váš[732] dech vás stráví jako oheň.[733]
Národy budou jako vypalování vápna, vzplanou ohněm jako posekané trní.
Slyšte, vzdálení, co jsem učinil, poznejte, blízcí, moji udatnost.
Hříšníci na Sijónu se strachují, bezbožné zachvátil třes: Kdo z nás bude pobývat u stravujícího ohně? Kdo z nás bude pobývat u věčných plamenů?
Ten, kdo chodí v spravedlnosti[734] a mluví, co je správné;[735] kdo zavrhuje nekalý zisk z vydírání, vytřásá ruce, aby nepřijal[736] úplatek, kdo zavírá uši, aby neslyšel o prolití krve,[737] a přivírá oči, aby se nedíval na zlo.
Ten bude přebývat na výšinách, skalní pevnosti budou jeho nepřístupným hradem. Bude mu dáván chléb a voda mu nevyschne.[738]
Tvé oči uvidí Krále v jeho kráse, spatří i rozlehlou zemi.[739]
Tvé srdce bude přemítat o dřívější hrůze: Kde je ten, kdo počítá?[740] Kde je ten, kdo váží?[741] Kde je ten, kdo počítá věže?[742]
Neuvidíš už lid lítý, lid nesrozumitelné řeči,[743] které se nedá rozumět,[744] a žvatlavého, nesrozumitelného jazyka.
Pohleď na Sijón, město našich[745] svátků, tvé oči uvidí Jeruzalém, klidný příbytek, stan, který se nepohne,[746] jeho kolíky se nikdy nevytrhnou a žádný jeho provaz se nepřetrhne.[747]
Neboť tam pro nás bude vznešený Hospodin místem[748] řek -- velmi širokých[749] kanálů -- jímž nepoplyne loďstvo s vesly, ani jím nepropluje vznešená loď.
Neboť Hospodin je náš soudce, Hospodin je náš zákonodárce;[750] Hospodin je náš král, on nás zachrání.
Tvoje lana jsou svěšena; neupevní správně stěžeň, nenapnou plachtu.[751] Tehdy[752] bude rozdělena hojná kořist, i chromí zaberou lup.
A žádný obyvatel Sijónu neřekne: Jsem nemocen. Lid, který v něm[753] bude bydlet, bude zproštěn viny.[754]