Kazatel 12 - Ceský studijní preklad
Pamatuj na svého stvořitele ve dnech svého jinošství,[236] dříve nežli[237] přijdou zlé dny a dorazí léta, o kterých řekneš: Nemám v nich zalíbení;[238]
dříve nežli ztemní slunce a světlo, měsíc a hvězdy, a vrátí[239] se mračna po dešti;
v den, kdy se budou strachem třást strážci domu[240] a udatní muži[241] se budou křivit, mlečky přestanou pracovat, protože ubyly,[242] a ty kdo se dívají skrze průduchy,[243] budou temné[244]
a zavřou se dveře[245] do ulice, až se ztiší zvuk mlýnu.[246] Bude se vstávat za hlasu ptactva a všechny popěvky[247] budou přidušeny.
Lidé se budou bát i výšek[248] a postrachu na cestě; rozkvete mandlovník,[249] kobylka se sotva povleče[250] a kapara[251] už nebude působit.[252] Vždyť člověk se ubírá do svého věčného domu[253] a ulicí budou obcházet ti, kdo naříkají.[254]
Dříve nežli se přetrhne[255] stříbrný provaz a praskne zlatá mísa,[256] bude roztříštěn džbán nad zřídlem a zlomí se kolo u studny.
Až se navrátí prach na zem tak, jak dříve byl, a duch se navrátí k Bohu, který jej dal.
Marnost všech marností, řekl ten kazatel, všechno je to marnost.
A dodatek: Že byl kazatel moudrý, stále učil lid poznání, uvažoval a bádal, uspořádal[257] mnohá přísloví.
Kazatel se snažil nalézt žádoucí slova; je zapsáno to, co je přímé,[258] pravdivá slova.
Slova moudrých jsou jako bodce a jako hřebíky zatlučené[259] sběrateli.[260] Byla vydána jedním pastýřem.
A dodatek: Můj synu, nech se jimi varovat. Tvořit mnohé knihy, to nemá konce, a mnohé dumání působí únavu těla.
Slovo na závěr všeho, co bylo řečeno: Boha se boj a jeho příkazy zachovávej, protože toto se týká[261] každého člověka.
Vždyť Bůh každé dílo přivede na soud se vším, co je skryto, ať dobrým nebo zlým.