Přísloví 6 - Ceský studijní preklad

Můj synu, jestliže ses zaručil za svého bližního, zavázal ses rukoudáním[170] za cizince,[171]
a byls řečmi svých úst chycen, řečmi svých úst byls polapen,
učiň tedy toto, můj synu, aby ses[172] zachránil. Protože ses dostal do ruky svého bližního, jdi, pokoř[173] se a naléhej na svého bližního!
Nedopřej[174] svým očím spánku ani dřímoty svým víčkům.
Zachraň se jako gazela z ruky lovce a jako pták z ruky ptáčníka.
Jdi k mravenci, lenochu, podívej se na jeho cesty,[175] abys zmoudřel.[176]
Ačkoliv[177] nemá vůdce, dozorce ani vládce,
připravuje si v létě pokrm, shromažďuje ve žni svou potravu.
Dokdy budeš ležet, lenochu? Kdy se[178] probereš ze spánku?
Trochu spánku, trochu dřímoty, trochu složit ruce a poležet si --
a tvá chudoba přijde jako tulák[179] a tvá nouze jako ozbrojenec.
Ničemník[180] a darebák[181] je ten, kdo chodí[182] s falešnými ústy,
mrká očima, dává znamení nohama,[183] ukazuje svými prsty.
V jeho srdci je obojakost, v každé době kuje zlo, zasévá sváry.[184]
Proto náhle přijde na něj pohroma, v okamžiku bude[185] rozdrcen a nebude pro něj uzdravení.[186]
Šest věcí Hospodin nenávidí a sedmá[187] je pro něj[188] ohavností:
Povýšené oči, lživý jazyk, ruce, které prolévají nevinnou krev,
srdce,[189] které kuje zlé plány, nohy, které rychle běží[190] za zlem,[191]
falešného svědka, který šíří[192] lži, a toho, jenž zasévá sváry[193] mezi bratry.
Můj synu, střež příkaz svého otce, nezavrhuj poučení[194] své matky.
Přivaž si je nastálo ke svému srdci, připoutej si je ke krku.
Když budeš chodit, povede tě; když budeš ležet, bude tě chránit a když se probudíš, zaujme tvou pozornost.[195]
Vždyť příkaz je lampou, poučení[196] světlem, pokárání a naučení[197] cestou života,
aby tě ochránily před zlou ženou, před úlisným jazykem cizinky.
Nebuď ve svém srdci žádostiv po její kráse, ať se tě nezmocní svými víčky,
protože za prostitutku je jen[198] bochník chleba, ale vdaná žena[199] loví tvůj vzácný život.
Cožpak si může někdo shrnout oheň do klína, a nespálit si oděv?
Zdalipak může někdo chodit po řeřavém uhlí, a nespálit si nohy?
Tak je tomu s tím, kdo vchází k ženě svého bližního; kdokoliv se jí dotkne, nezůstane bez trestu.
Nepohrdají zlodějem, že kradl, aby se[200] nasytil, když hladoví.
Když však je dopaden, nahradí[201] to sedmkrát,[202] i kdyby měl dát[203] všechen majetek svého domu.
Kdo cizoloží s ženou, tomu chybí rozum;[204] ničí svou duši, kdo to dělá.
Pocítí[205] rány[206] a hanbu, jeho potupa nebude smazána,
protože žárlivost rozněcuje hněv muže, v den pomsty nebude mít soucit.
Nebere ohled[207] na žádné odškodné,[208] nepodvolí[209] se, i kdybys rozmnožil[210] dary.[211]