Přísloví 22 - Ceský studijní preklad

Lepší je vyvolit dobré jméno[755] nežli velké bohatství, oblibu[756] nežli[757] stříbro a zlato.
Bohatý i chudý se potkávají,[758] Tvůrcem obou je Hospodin.[759]
Chytrý vidí zlo a ukryje se, prostoduší jdou dál a doplatí na to.
Důsledkem[760] pokory a bázně před Hospodinem je bohatství,[761] sláva a život.
Na cestě zvráceného člověka jsou trny a pasti; ten, kdo chrání svou duši,[762] bude se od nich držet dále.
Vyuč chlapce na počátku[763] jeho cesty, neodvrátí se od ní, ani když zestárne.
Bohatý vládne chudým, dlužník[764] je otrokem věřitele.[765]
Ten, kdo rozsévá zvrácenost, sklidí zlo,[766] hůl jeho hněvu pomine.
Kdo je štědrý,[767] bude požehnán, protože dává ze svého pokrmu chudému.
Vyžeň posměvače a odejde svár, ustane pře a hanba.
Kdo miluje čisté[768] srdce a rty jsou jeho ozdobou,[769] bude mít[770] krále za přítele.
Hospodinovy oči střeží poznání, podvrací záměry nevěrného.
Lenoch říká: Na ulici je lev, budu zabit[771] uprostřed náměstí.
Ústa cizích[772] žen jsou hlubokou jámou; na koho se Hospodin[773] hněvá, ten tam spadne.
V srdci chlapce vězí[774] hloupost, hůl a naučení[775] ji od něj vzdálí.
Kdo utlačuje chudého, aby rozmnožil svůj majetek, a kdo dává bohatému, oba budou mít jen nouzi.
Nakloň[776] své ucho a poslouchej slova moudrých, připrav své srdce pro mé poznání.
Vždyť je příjemné, když je zachováš ve svém nitru, nechť jsou[777] také připravena na tvých rtech.
Abys měl v Hospodinu svoji naději,[778] oznámím to dnes také tobě.[779]
Vždyť jsem ti napsal třicatero[780] s radami a poznáním,
abych tě přivedl k poznání pravdy spolehlivých slov, abys odpověděl pravá slova těm, kteří tě poslali.
Neokrádej chudého, protože je chudý, nesrážej[781] nuzného v bráně.
Neboť Hospodin povede jejich spor a oloupí o duši ty, kteří loupí je.
Se vzteklounem se nespolčuj, nezůstávej[782] s hněvivým člověkem,
jinak se naučíš jeho způsobům[783] a dostaneš svou duši do léčky.[784]
Nebuď mezi těmi, kdo se zavazují rukoudáním, kdo se zaručují za dluhy.
Když nemáš čím zaplatit, proč by měl někdo vzít tvou postel[785] pod tebou?
Neposouvej dávné mezníky,[786] které postavili tvoji otcové.
Vidíš člověka zběhlého v jeho práci? Bude sloužit králům,[787] nebude sloužit[788] obyčejným lidem.