Žalmy 79 - Ceský studijní preklad
Asafův[1714] žalm. Bože, pohanské národy pronikly do tvého dědictví, poskvrnily tvůj svatý chrám, Jeruzalém obrátily v sutiny.
Mrtvoly tvých otroků přenechaly za potravu nebeskému ptactvu, těla tvých věrných zemské zvěři,[1715]
jejich krev prolévaly kolem Jeruzaléma jako vodu a nebylo, kdo by pohřbíval.
Stali jsme se předmětem potupy pro své sousedy, posměchu a pošklebků pro své okolí.
Až dokdy, Hospodine? Budeš se stále hněvat? Bude tvá žárlivost plát jako oheň?
Vylej svou zlobu na národy, které tě neznají;[1716] na království, která nevzývají tvé jméno,
neboť pozřely Jákoba[1717] a zpustošily jeho nivy.[1718]
Nepřipomínej nám dřívější viny; pospěš, předejdi nás svým slitováním, vždyť jsme zcela zubožení!
Pomoz nám, Bože, naše spáso,[1719] pro slávu svého jména! Vysvoboď nás a pro své jméno nás zprosti našich hříchů!
Proč by měly národy[1720] říkat: Kde je ten jejich Bůh? Ať se před našima očima mezi národy pozná pomsta za prolitou krev tvých otroků!
Kéž před tebe pronikne nářek vězňů! Zachovej[1721] svou mocnou paží[1722] syny smrti![1723]
Sedminásobně vrať[1724] našim sousedům do klína potupu, kterou tupili Panovníka!
A my, tvůj lid, ovce tvé pastvy, tě budeme chválit navěky, z pokolení do pokolení budeme zvěstovat tvou chválu.