Žalmy 22 - Ceský studijní preklad

Pro vedoucího chval. Podle “Laně za úsvitu”.[398] Davidův žalm.
Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil? Jsi daleko od mé spásy, od slov mého naříkání.[399][400]
Bože můj, volám ve dne -- ty neodpovídáš, volám v noci -- není pro mě utišení.
Ty jsi svatý, trůníš na chvalách Izraele.[401]
V tebe doufali naši otcové, doufali, a tys je vytrhoval.
Volali k tobě a byli zachráněni,[402] doufali v tebe a nebyli zahanbeni.[403]
Ale já jsem červ a ne člověk, potupa pro lidi, lidem opovržený.[404]
Všichni, kdo mě vidí, se mi posmívají. Pošklebují se,[405] potřásají hlavou.
Spolehni se na Hospodina![406] Ať ho vytrhne, ať ho vysvobodí, když si ho oblíbil!
Vždyť ty jsi mě vyvedl z lůna, dals mi doufat na prsech mé matky.[407]
Na tebe jsem odkázán od narození,[408] od lůna[409] matky jsi mým Bohem ty.
Nevzdaluj se ode mě, neboť soužení je blízko a pomocníka není.
Obklíčilo mě množství býků, ti silní[410] z Bášanu mě obklopili.
Otvírají[411] na mě tlamu jako lev, který trhá kořist a řve.
Rozlévám se jak voda a všechny mé kosti se uvolňují. Mé srdce je jako vosk,[412] rozpustilo se[413] v mém nitru.
Jak hliněný střep vyschla má síla,[414] jazyk se mi lepí na patro,[415] určils mi místo v prachu smrti.
Obklíčili mě psi, roj zlovolníků mě obklopil, spoutali[416] mi ruce a nohy.
Počítám všechny své kosti. Oni civí, sledují mě,
dělí si mé roucho, vrhají los o můj oděv.
Ale ty, Hospodine, se nevzdaluj, má sílo, pospěš mi na pomoc!
Vysvoboď mou duši od meče, mou jedinou[417] z moci psů!
Zachraň mě ze lví tlamy a před rohy divokých turů![418] Tys mi odpověděl.[419]
Tvé jméno budu zvěstovat svým bratřím,[420] ve shromáždění tě budu chválit.
Vy, kdo se bojíte Hospodina, chvalte ho! Veškeré potomstvo Jákobovo, ctěte ho! Třeste se před ním, všechno potomstvo Izraelovo!
Neboť nepohrdl a neopovrhl trápením zkroušeného, neskryl před ním svou tvář. Když k němu volal, vyslyšel[421] ho.
Od[422] tebe[423] pochází má chvála ve velikém shromáždění, své sliby splním před těmi, kdo se ho bojí.
Pokorní budou jíst[424] a nasytí se. Ti, kdo hledají Hospodina, ho budou chválit. Vaše srdce bude žít navěky.
Všechny končiny země se rozpomenou[425] a obrátí se k Hospodinu. Všechny čeledi národů se budou klanět před tvojí[426] tváří.
Vždyť království náleží Hospodinu, on panuje nad národy.[427]
Všichni, jimž se na zemi daří,[428] budou jíst a klanět se před jeho tváří, pokleknou[429] před ním všichni, kdo sestupují v prach, i ten, kdo svou duši při životě nezachová.[430]
Potomstvo[431] mu bude sloužit. Panovníkovi bude přičteno k pokolením.[432]
Přijdou a budou zvěstovat jeho spravedlnost lidu, který se zrodí -- vždyť ji vykonal.