Žalmy 18 - Ceský studijní preklad
Pro[295] vedoucího chval. Od Hospodinova otroka Davida,[296] jenž pověděl Hospodinu slova této písně v den, kdy jej Hospodin vysvobodil z moci[297] všech jeho nepřátel i z ruky Saulovy.
Řekl: Vroucně tě miluji,[298] Hospodine, moje sílo.[299]
Hospodin je má skála, má tvrz,[300] můj vysvoboditel. Můj Bůh je má skála,[301] v něm hledám útočiště; je můj štít a roh[302] mé záchrany,[303] můj nedobytný hrad.
Volal jsem k Hospodinu, jenž je chvályhodný, a byl jsem zachráněn od svých nepřátel.
Omotaly mě provazy[304] smrti, zachvátily mě proudy Beliálovy.[305]
Ovinuly mě provazy podsvětí, v ústrety mi vyšly léčky smrti.
V tísni[306] jsem volal k Hospodinu, křičel jsem ke svému Bohu. Ze svého chrámu[307] uslyšel můj hlas a můj křik[308] před ním pronikl k jeho uším.
Země se zachvěla a zatřásla. Otřásly se i základy hor,[309] zakymácely se, neboť vzplanul hněvem.
Z chřípí mu vystupoval dým a z úst stravující oheň, od nějž chytalo uhlí.
Roztáhl nebesa[310] a sestupoval, pod nohama hustou temnotu.[311]
Vsedl na cheruba a letěl, vznášel se na křídlech větru.
Temnotu učinil svou skrýší, stánkem kolem sebe temné vody, hustá oblaka.
Ze záře před ním vystupovala mračna, krupobití a řeřavé uhlí.
Hospodin zahřměl na[312] nebesích, Nejvyšší[313] vydal svůj hlas -- krupobití a řeřavé uhlí.
Poslal[314] své šípy[315] a rozptýlil je,[316] množstvím blesků je přivedl do zmatku.
Když jsi zahrozil,[317] Hospodine, ukázala se koryta vod,[318] odhalily se základy světa -- před dechem tvého hněvivého ducha.[319]
Vztáhl[320] ruku z výšiny, uchopil mě a vytrhl mě z mocných vod.[321]
Vysvobodil mě od mocného nepřítele, od těch, kdo mě nenáviděli, kdo byli silnější než já.
Postupovali proti mě v den mé pohromy, Hospodin mi však byl oporou.[322]
Vyvedl mě na prostranno,[323] vytrhl mě, neboť si mě oblíbil.
Hospodin mi odplatil podle mé spravedlnosti,[324] podle čistoty mých rukou mě odměnil.[325]
Vždyť jsem dbal na Hospodinovy cesty a neodvrátil[326] jsem se svévolně od svého Boha.
Všechna jeho nařízení jsou přede mnou, jeho ustanovení jsem neodložil.[327]
Byl jsem před ním[328] bezúhonný; měl jsem se na pozoru, abych se neprovinil.
Hospodin mě odměnil podle mé spravedlnosti,[329] podle čistoty mých rukou před jeho zrakem.[330]
S věrným jednáš věrně, s člověkem[331] bezúhonným bezúhonně.
Čistému se jevíš čistě a se zvráceným jednáš převráceně.[332]
Vždyť[333] ty zachraňuješ nuzný lid, povýšené oči však snižuješ.[334]
Ty,[335] Hospodine, rozsvěcíš mou lampu.[336] Můj Bůh prozařuje mou temnotu.[337]
Vždyť v tobě proběhnu nepřátelskou hordu, ve svém Bohu přeskočím zeď.[338]
Bůh -- jeho cesta je bezúhonná.[339] Hospodinova řeč je protříbená. On je štítem všem, kdo v něm hledají útočiště.
Vždyť kdo je Bohem kromě Hospodina?[340] Kdo je skálou, neli náš Bůh?
Tento Bůh mě odívá silou, on činí mou cestu bezúhonnou.
Mé nohy činí jako nohy laně, upevňuje[341] mě na mých výšinách.
Učí mé ruce boji, takže mé paže napnou bronzový luk.
Dals mi i štít své spásy. Tvá pravice mě podepírá, tvá mírnost mě zvelebuje.
Zjednals mi prostor,[342] kotníky se mi nepodvrtnou.
Pronásledoval jsem své nepřátele a dostihl jsem je. Nevrátím se,[343] dokud s nimi neskoncuji.[344]
Zdeptám je tak, že nebudou moci povstat; padnou mi pod nohy.
Vždyť jsi mě přepásal silou k boji, mé protivníky srazíš pode mne.
Vydals mi šíji mých nepřátel; zničím ty, kdo mě nenávidí.
Budou křičet, a zachránce není, volat k Hospodinu, ale neodpoví jim.
Rozdrtím je a budou jako prach ve[345] větru, odstraním[346] je jako bláto z ulic.
Vytrhls mě ze srocení lidu, učinils mě hlavou národů. Bude mi sloužit i lid, který jsem neznal.
Hned jak mě uslyší, poslechnou mě. Cizinci[347] mi budou lichotit.[348]
Cizinci[349] zvadnou a v děsu vyjdou ze svých pevností.
Živ je Hospodin! Požehnaná je moje skála! Ať je vyvýšen Bůh, má spása!
Bůh mi dává vykonat pomstu[350] a podrobuje mi národy.
Vysvobozuje mě od mého nepřítele, ano, vyvyšuješ mě nad mé protivníky, zachráníš mě před násilníkem.
Proto ti budu vzdávat[351] chválu mezi národy, Hospodine, a budu opěvovat tvé jméno,
který tak úžasně zachraňuješ[352] svého krále a prokazuješ milosrdenství svému pomazanému, Davidovi, a jeho potomstvu až navěky!