Žalmy 144 - Ceský studijní preklad
Davidův. Požehnán buď Hospodin, má skála! On učí mou ruku boji[2607] a mé prsty válčit.[2608]
Mé milosrdenství[2609] a má tvrz, můj nedobytný hrad,[2610] můj vysvoboditel! Je mi štítem, u něj hledám útočiště, on mi podrobuje lid.
Hospodine, co je člověk, že se k němu znáš? Syn člověka, že na něj myslíš?
Člověk se podobá vánku, jeho dny pomíjejí jako stín.
Hospodine, nakloň svá nebesa a sestup! Dotkni se hor a vzplanou!
Udeř[2611] bleskem a rozptyl je! Vyšli své šípy[2612] a přiveď je do zmatku!
Vztáhni ruku z výše, vyprosť mě a vysvoboď mě z mnohých vod, z ruky cizozemců![2613]
Svými ústy promlouvají klam, jejich pravice[2614] je pravice zrádná.
Bože, budu ti zpívat novou píseň, budu tě opěvovat při desetistrunné harfě.
Ty dáváš spásu králům; ty svého otroka Davida vysvobozuješ od zlého meče.
Vyprosť a vysvoboď mě z ruky cizozemců, kteří svými ústy promlouvají klam a jejichž pravice je pravice zrádná!
Naši synové ať jsou ve svém mládí jak vzrostlé štěpy, naše dcery jako vytesané rohové[2615] kvádry, jako u chrámu.
Naše sýpky ať se naplní nejrůznějším zbožím,[2616] našeho bravu na našich polích ať jsou tisíce, ba desetitisíce.
Náš skot ať je obtěžkán,[2617] ať nejsou trhliny[2618] ani odvlékání ani žalostný křik na náměstích.
Blahoslavený lid, s nímž je tomu takto. Blahoslavený lid, jemuž je Hospodin Bohem.