Žalmy 141 - Ceský studijní preklad
Davidův žalm. Hospodine, volám tě! Pospěš ke mně, vyslyš mě,[2583] když tě volám!
Kéž je má modlitba přijata[2584] jak kadidlo před tvou tváří, pozdvižení mých dlaní jak večerní obětní dar.
Hospodine, postav stráž[2585] k mým ústům, ostrahu ke dveřím mých rtů.
Nenakloň mé srdce[2586] k něčemu zlému, abych se nedopouštěl ničemností[2587] s lidmi, kteří jsou činiteli nepravosti, a nejedl z jejich lahůdek.[2588]
Ať mě spravedlivý ztluče -- bude to milosrdenství; ať mě kárá. Ať se má hlava nebrání nejlepšímu oleji -- a ještě se budu v jejich nouzi[2589] modlit.
Ti, kdo je soudí, budou svrženi ze skály. A oni uslyší, že mé řeči potěšují.
Jako když se země převrací a poltí, naše kosti se válejí u chřtánu podsvětí.
K tobě, Panovníku Hospodine, hledí mé oči, v tobě hledám útočiště, nevylij[2590] mou duši![2591]
Chraň mě před těmi, kdo mi nastražili osidlo, před léčkami činitelů nepravosti.
Ničemové ať sami upadnou do svých tenat, zatímco já projdu.