Žalmy 137 - Ceský studijní preklad
U řek babylonských -- tam jsme sedávali[2535] a plakali, když jsme vzpomínali na Sijón.
Své lyry jsme tam věšeli na topoly,
neboť tam se nás naši věznitelé ptali na slova písní, naši trýznitelé chtěli, abychom se radovali: Zazpívejte nám některé ze sijónských písní!
Jak bychom mohli zpívat Hospodinovu píseň v cizí zemi?
Jestli na tebe zapomenu, Jeruzaléme, ať na mě zapomene[2536] má pravice.
Ať mi jazyk přilne k patru, jestliže si tě nebudu připomínat, jestliže nebudu považovat Jeruzalém za vrchol své radosti.
Připomeň,[2537] Hospodine, synům Edómu den Jeruzaléma -- jak říkali: Ničte,[2538] ničte jej až do základů!
Dcero babylonská, budeš zničena -- blahoslavený, kdo ti odplatí za to, cos nám způsobila.
Blahoslavený, kdo vezme tvé děti a roztříští je o skálu.