Job 27 - Ceský studijní preklad

A Jób pokračoval v pronášení své promluvy.[740] Řekl:
Jakože živ je Bůh, on, který mi odňal právo, Všemohoucí, který způsobil mé duši hořkost:
Dokud je všechen můj dech ve mně a duch Boží v mém chřípí,
mé rty nepromluví zvrácenost a můj jazyk nebude přemítat o záludnosti.
Ať je to ode mne vzdáleno, abych vás[741] prohlásil za spravedlivé. Dokud nevydechnu naposled, neodložím[742] svou bezúhonnost.
Držím se[743] své spravedlnosti a neopustím ji. Mé srdce nebude hanobit za mé dny.[744]
Ať je na tom můj nepřítel jako ničema a můj protivník[745] jako bídák.
Vždyť jakou naději bezbožný, když bude sražen, vezmeli mu Bůh život?
Cožpak Bůh vyslyší jeho volání, až na něho přijde soužení?[746]
Zdalipak bude mít rozkoš z Všemohoucího? Bude volat Boha v každém čase?
Poučím vás o[747] Boží moci,[748] nezatajím, jak je tomu s Všemohoucím.
Hle, vy, vy všichni jste to viděli. Proč tedy vršíte marnost na marnost?
Toto je podíl ničemného člověka u[749] Boha, dědictví, které od Všemohoucího přijmou násilníci.
I když bude mít mnoho synů, pak jen pro meč, jeho potomci se chlebem nenasytí.
Ti, kteří ho přežijí, budou pohřbeni smrtí[750] a jejich[751] vdovy je nebudou oplakávat.
Jestliže nahromadí stříbra jako prachu a oděvu navrší jako hlíny,
navrší, avšak obleče se spravedlivý a stříbro rozdělí nevinný.
Svůj dům postavil jako mol,[752] jako stan,[753] který si udělal hlídač.[754]
Bohatý ulehne a se nesebere, otevře své oči a to není.[755]
Hrůza ho dostihne jako voda,[756] v noci ho uchvátí[757] vichřice.
Odnese jej východní vítr a zmizí, odvane jej z jeho místa.
Ať se na něho vrhne a nemá soucit, před jeho rukou bude spěšně utíkat.
Budou nad nimi tleskat rukama, bude se nad ním pošklebovat z jeho místa.