Job 2 - Ceský studijní preklad

Tu nastal den, kdy přišli Boží synové, aby se postavili před Hospodina; mezi nimi přišel také Satan, aby se postavil před Hospodina.

Hospodin tehdy Satanovi řekl: Odkud přicházíš? Satan Hospodinu odpověděl: Z obchůzky na zemi, z procházení po ní sem a tam.

Hospodin se pak Satana zeptal: Zdali sis všiml^[23] mého otroka Jóba? Neboť není jemu podobného na zemi, muže bezúhonného a přímého, bohabojného a odvracejícího se od zlého. Stále se drží své bezúhonnosti,^[24] i když jsi mne podnítil proti němu, abych jej bezdůvodně pohltil.

Satan však Hospodinu odpověděl. Řekl: Kůži za kůži,^[25] ale vše, co člověk má, dá^[26] za svou duši.

Avšak vztáhni nyní svou ruku a zasáhni až k jeho kosti a k jeho masu; určitě ti bude do tváře zlořečit.^[27]

Tu Hospodin Satanovi řekl: Hle, je ve tvé ruce;^[28] avšak zachovej^[29] jeho duši.

Satan pak odešel z Hospodinovy přítomnosti a ranil Jóba zlými vředy^[30] od paty až k hlavě.^[31]

A on si vzal střep,^[32] aby se jím drápal, a když seděl v popelu,^[33]

jeho^[34] žena mu řekla: Ty se stále držíš své bezúhonnosti?^[35] Zlořeč^[36] Bohu a zemři!

Odpověděl jí však: Mluvíš, jako by promlouvala jedna z bláznivých žen. Což^[37] budeme přijímat od Boha dobré, a zlé přijímat nebudeme? V tom všem Jób nezhřešil svými rty.

Když tři Jóbovi přátelé uslyšeli o všem tom zlu, které na něho dolehlo, přišli, každý ze svého domova:^[38] Elífaz Témanský,^[39] Bildad Šúchský a Sófar Naamatský. Dohodli se spolu, že přijdou, aby mu projevili účast^[40] a aby jej potěšili.

Když zpovzdálí pozvedli oči a nemohli jej poznat, pozvedli hlas a rozplakali se. Roztrhli každý své roucho a rozhazovali prach nad své hlavy k nebi.

Pak s ním seděli na zemi sedm dnů a sedm nocí a nepromluvili na něj ani slovo, protože viděli, že jeho bolest je tuze veliká.