Job 15 - Ceský studijní preklad

Tu odpověděl Elífaz Témanský. Řekl:
Cožpak bude mudrc odpovídat závanem vědomosti[390] a naplní si břicho východním větrem?
Ospravedlňovat[391] se slovem, které nepřinese užitek, a výroky, kterými člověk nic nezíská?[392]
Ty chceš dokonce mařit Boží bázeň a omezovat rozjímání před Bohem.
Vždyť tvá zvrácenost poučuje tvá ústa, volíš si jazyk chytráků.
Vlastní ústa tě usvědčují z viny, nikoli já; tvé rty svědčí proti[393] tobě.
Cožpak ses narodil jako první člověk, byl jsi zrozen dříve než kopce?[394]
snad Nasloucháš Božímu důvěrnému sdělení,[395] chceš omezovat moudrost jen na sebe?
Co víš, aniž bychom to věděli my? Čemu rozumíš, aniž by se to shledalo i při[396] nás?
Mezi námi je také prošedivělý i kmet, ctihodnější věkem než tvůj otec.
Cožpak je ti málo Boží útěcha a slovo, kterým s tebou laskavě promlouvá?
Kam tě vede[397] tvé srdce a proč se blýskají[398] tvé oči,
že obracíš svůj hněv proti Bohu a necháváš ze svých úst vyjít takové výroky?
Co je smrtelný člověk, že by mohl být neposkvrněný a že by mohl být v právu, kdo se narodil z ženy?
Inu, on nevěří svým svatým[399] ani nebesa[400] nejsou v jeho očích čistá.
Tím spíše, když je to člověk ohavný a zvrhlý, muž, který pije[401] zvrácenost jako vodu.
Chci ti něco sdělit, naslouchej mi, ať mohu vyprávět o tom, co jsem viděl,
co povídají moudří; nezatajili, co vědí od svých otců.
Jim jediným byla dána země a žádný cizinec mezi ně nepřišel.[402]
Po všechny dny se ničema[403] sám svíjí úzkostí; po vyměřená léta, jež byla uspořena[404] pro násilníka.
Děsivý zvuk[405] zní v jeho uších; v době pokoje[406] na něho přijde ničitel.
Neuvěří, že se navrátí z temnoty,[407] je vyhlédnutý pro meč.
Vyplašeně bloudí za chlebem -- kde může být;[408] ví, že den temnoty je mu pohotově po ruce.[409]
Poděsí ho tíseň a sklíčenost, přemůže[410] jej jako král přichystaný k útoku,
neboť vztáhl svou ruku proti Bohu, vypíná[411] se proti Všemohoucímu.
Běží proti němu s[412] drzou šíjí, s tlustými hřbety[413] svých štítů.
Pokryl si totiž tváře svým tukem[414] a nahromadil sádlo na slabinách.
A osídlil zničená města,[415] měli domy, kde lidé nemají bydlet, které byly určeny, aby se staly hromadami kamení.[416]
Nezbohatne a jeho majetek neobstojí ani neskloní k zemi[417] svůj[418][419] poklad.
Neujde temnotě,[420] jeho ratolest vysuší plamen, zajde[421] dechem jeho úst.[422]
Ať nevěří v klam;[423] svádí se, neboť klam bude jeho odměnou.[424]
Naplní se mimo jeho čas,[425] jeho mladý výhonek[426] se nezazelená.
Jako réva setřese[427] svůj trpký hrozen a jako oliva odvrhne svůj květ.[428]
Vždyť shromáždění bezbožných je neplodné,[429] oheň strávil stany milovníků úplatku.
Počali trápení a porodili nepravost, jejich lůno[430] připravuje podvod.