Job 12 - Ceský studijní preklad
Nato Jób odpověděl. Řekl:
Opravdu vidím, že vy jste ten pravý lid a s vámi vymře moudrost.
I já mám rozum jako vy, nejsem zpozdilejší než vy.[306] S kým nepřicházejí[307] poznatky podobné těmto?
Budu předmětem posměchu pro svého[308] bližního, tím,[309] kdo volal k Bohu, a odpověděl mu. Ryzí a spravedlivý je na posměch.
Neštěstí je hodno opovržení podle mínění bezstarostného člověka; je připraveno pro ty, kdo mají nejistý krok.[310][311]
Stany ničitelů mají klid[312] a bezpečí mají ti, kdo popouzejí Boha, ten, kdo přinesl boha ve své ruce.[313]
Avšak jen se zeptej zvěře, ať tě poučí, a nebeského ptactva, ať ti to oznámí.
Nebo promlouvej s rozmyslem k zemi[314] a vyučí tě; mořské ryby ti budou vyprávět.
Kdo z nich všech neví, že toto učinila ruka Hospodina?[315]
V jeho ruce je duše všeho živého a duch veškerého lidského těla?
Ucho přece zkoumá výroky a patro ochutnává jídlo.
Mezi kmety je moudrost a dlouhý život[316] dává rozumnost.
S ním[317] je však moudrost a síla, jeho je rada a rozumnost.
Jestliže něco zboří, nebude to vybudováno, zavře za člověkem a nebude mu otevřeno.
Jestliže zadrží vody, vyschnou,[318] vypustí je a vyvracejí zemi.
S ním je moc a obezřetnost,[319] jemu patří svedený[320] i svůdce.
Rádce vodí naboso[321] a ze soudců dělá potřeštěnce.
Rozvázal pouta[322] králů a na jejich bedra uvázal pás.
Kněze vodí naboso[323] a podvrací ty, kdo pevně stojí.[324]
Spolehlivým odnímá řeč[325] a starcům bere rozvahu.[326]
Na šlechtice vylévá pohrdání, uvolnil pás mocných.[327]
Odhaluje hlubiny[328] z temnoty, vyvedl na světlo nejhlubší tmu.
Vyvyšuje národy a hubí je, rozprostírá národy a zavádí[329] je.
Odnímá rozum vůdcům lidu země,[330] nechal je bloudit v bezcestné pustotě.
Tápou temnotou bez světla, nechal je bloudit jako opilce.