Ester 4 - Ceský studijní preklad
Mordokaj se dozvěděl o všem, co se stalo. I roztrhl Mordokaj své roucho a vzal na sebe pytlovinu a popel.[107] Vyšel doprostřed města a dal se[108] do hrozného[109] a hořkého křiku.
Přišel až před královskou bránu. Do královské brány se totiž nesmělo vejít v oděvu z pytloviny.
Ve všech provinciích, na místech, kam dorazilo královo poselství a jeho nařízení, nastal pro Judejce velký smutek, půst, pláč a kvílení. Žíněné roucho a popel byly rozprostřeny na mnohé.
Když přišly Esteřiny dívky a její eunuchové, oznámili jí to a královna se velmi rozrušila.[110] Poslala roucho, aby Mordokaje oblékli a aby z něj sňali jeho pytlovinu, ale nepřijal je.
Tu Ester zavolala na Hatáka z královských eunuchů, kterého král ustanovil k její obsluze, a přikázala mu ohledně Mordokaje, aby zjistil, proč a kvůli čemu se to děje.
Haták vyšel k Mordokajovi na náměstí,[111] které je před královskou branou.
A Mordokaj mu oznámil všechno, co ho postihlo, i přesný údaj o stříbře, o kterém Haman řekl, že je odváží do královských pokladů za Judejce, aby byli vyhubeni.[112]
Dal mu i opis zápisu toho nařízení o jejich vyhlazení, které bylo vydáno v Šúšanu, aby ho Esteře ukázal, oznámil jí to a přikázal jí, aby vešla ke králi prosit u něj o milost a přimlouvat se před jeho tváří za svůj národ.
Haták přišel a oznámil Esteře Mordokajova slova.
Ester však promluvila k Hatákovi a přikázala mu, aby Mordokajovi vyřídil:
Všichni královi otroci i lid královských provincií vědí, že o jakémkoliv muži nebo ženě, kteří přijdou ke králi do vnitřního nádvoří, aniž budou zavoláni, platí jediné nařízení -- aby je usmrtili. Jen když k nim král vztáhne zlaté žezlo, zůstanou naživu. Já jsem už[113] třicet dnů nebyla zavolána, abych přišla ke králi.
Esteřina slova oznámili Mordokajovi.
Nato Mordokaj řekl, aby Esteře odpověděli: Nepředstavuj si,[114] že v královském domě unikneš, jediná ze všech Judejců.
Vždyť jestliže budeš v této době zarytě mlčet, úleva a osvobození[115] povstane Judejcům z jiné strany, ale ty a dům tvého otce zahynete. Kdo ví, zda jsi nedosáhla královského[116] stavu pro chvíli, jako je tato.
Tu Ester řekla, aby Mordokajovi odpověděli:
Jdi, shromáždi všechny Judejce nacházející se v Šúšanu a postěte se za mne.[117] Nebudete jíst ani pít tři dny, v noci ani ve dne. Také já a mé dívky se budeme takto postit.[118] S tím půjdu ke králi, ačkoliv to neodpovídá[119] nařízení, a jestliže zahynu, zahynu.[120]
Mordokaj odešel a udělal všechno,[121] co mu Ester přikázala.[122]