Nehemiáš 6 - Ceský studijní preklad
Stalo se, když se Sanbalat, Tóbijáš, Arab Gešem a ostatní naši nepřátelé doslechli, že jsem postavil hradby a že v nich nezůstala žádná trhlina, ačkoliv v té době jsem ještě nevsadil do bran vrata,
Sanbalat a Gešem mi vzkázali: Přijď, setkáme se spolu ve vesnicích[153] na pláni Ónu.[154] Zamýšleli mi však provést zlo.
Poslal jsem k nim posly se slovy: Konám velkou práci a nemohu přijít. Proč by měla práce přestat, když bych ji opustil a přišel k vám?
Takto[155] ke mně poslali čtyřikrát a já jsem jim vždy takto[156] odpověděl.
Sanbalat takto[157] ke mně poslal popáté svého služebníka s otevřeným[158] dopisem v ruce.
V něm bylo napsáno: Mezi národy se proslýchá, i Gešem[159] to říká, že ty a Judejci se zamýšlíte bouřit. Proto stavíš hradby a staneš se takto[160] jejich králem.
Ustanovil jsi také proroky, aby o tobě v Jeruzalémě provolávali: V Judsku je král! Teď se o tom doslechne král. Tak přijď a poradíme se spolu.
Poslal jsem k němu se slovy: Ty věci, které jsi říkal, se nestaly, ale sám[161] sis je vymyslel.
Všichni nás chtěli zastrašit slovy: Jejich ruce ochabnou od práce[162] a nebude vykonána. Proto nyní[163] posilni mé ruce.
Když jsem vstoupil do domu Šemajáše, syna Delajášova, vnuka Mehétabelova, který byl zadržován,[164] řekl: Sejděme se v Božím domě, uvnitř chrámu a zavřeme chrámové dveře, protože přijdou, aby tě zabili; v noci přijdou, aby tě zabili.
Nato jsem řekl: Cožpak člověk jako já bude utíkat? Cožpak by někdo jako já mohl vstoupit do chrámu,[165] a zůstat naživu? Nevstoupím!
Rozpoznal jsem, že ho neposlal Bůh, ale mluvil proroctví proti mně, protože ho najali Tóbijáš a Sanbalat.
Byl najat proto, abych ze strachu takto jednal[166] a zhřešil. Měli by tak záminku k poškození mého jména, aby mě mohli tupit.
Můj Bože, pamatuj na Tóbijáše a na Sanbalata za tyto jejich skutky, a také na prorokyni Nóadju[167] a na ostatní proroky, kteří mě zastrašovali.
Hradby byly dokončeny dvacátého pátého dne[168] měsíce elúlu, za padesát dva dnů.
Stalo se, když to uslyšeli všichni naši nepřátelé a když to uviděly všechny pohanské národy okolo nás, že velmi klesli ve svých očích, protože poznali, že tato práce byla vykonána od[169] našeho Boha.
V oněch dnech také dopisy mnoha judských šlechticů chodily Tóbijášovi a Tobijášovy přicházely jim,
protože mnozí v Judsku s ním byli spojeni přísahou, neboť byl zetěm Šekanjáše, syna Árachova, a jeho syn Jóchanan si vzal za ženu dceru Mešuláma, syna Berekjášova.
Povídali také přede mnou o jeho dobrých vlastnostech a donášeli mu má slova. Tóbijáš posílal dopisy, aby mě zastrašoval.