2 Letopisů 27 - Ceský studijní preklad
Jótamovi bylo dvacet pět let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě šestnáct let. Jeho matka se jmenovala Jerúša, dcera Sádokova.
Činil to, co je správné v Hospodinových očích, stejně jako to činil jeho otec Uzijáš. Nevešel ovšem do Hospodinova chrámu. Lid stále jednal zvráceně.
On postavil Horní bránu Hospodinova domu a také velmi stavěl na ófelských hradbách.
Vystavěl města v judských horách a v lesích postavil pevnosti a věže.
Bojoval také s králem synů Amónových a přemohl je. Synové Amónovi mu v tom roce dali sto talentů[225] stříbra, deset tisíc kórů[226] pšenice a deset tisíc kórů ječmene. To mu přinesli synové Amónovi i ve druhém a třetím roce.
Jótam se vzmáhal, protože upevnil své cesty[227] před Hospodinem, svým Bohem.
Ostatní Jótamovy činy, všechny jeho boje a cesty, jsou zapsány v Knize izraelských a judských králů.
Bylo mu dvacet pět let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě šestnáct let.
Jótam ulehl se svými otci a pohřbili ho v Městě Davidově. Po něm se stal králem jeho syn Achaz.