2 Letopisů 24 - Ceský studijní preklad

Jóašovi bylo sedm let, když se stal králem. Kraloval v Jeruzalémě čtyřicet let. Jeho matka se jmenovala Sibja z Beeršeby.
Jóaš činil to, co je správné v Hospodinových očích, po všechny dny kněze Jójady.
Jójada pro něho vzal dvě ženy, takže zplodil syny a dcery.
Potom se stalo, že přišlo Jóašovi na mysl[185] obnovit Hospodinův dům.
Shromáždil kněze a lévity a řekl jim: Vyjděte do judských měst a rok co rok shromažďujte od všech Izraelců stříbro na opravu domu vašeho Boha. Pospěšte si s tím. Ale lévité nepospíchali.
Potom si král zavolal vrchního kněze Jójadu a zeptal se ho: Proč jsi nedohlédl na lévity, aby přinesli z Judska a z Jeruzaléma daň, kterou ustanovil Hospodinův otrok Mojžíš a shromáždění Izraele, do[186] stanu svědectví?[187]
Vždyť ničemnice Atalja a její synové vtrhli do Božího domu a všechny svaté věci z Hospodinova domu použili pro baaly.
Král řekl, aby udělali jednu truhlu a dali ji zvenku do brány Hospodinova domu.
Potom rozhlásili v Judsku a v Jeruzalémě, aby přinášeli Hospodinu daň, kterou ustanovil Izraeli v pustině Boží otrok Mojžíš.
Všichni předáci a všechen lid se radovali, přinášeli daň a házeli do truhly, až byla plná.
I stalo se, když přinesli prostřednictvím lévitů truhlu ke královskému dozorci a když viděli, že je tam již mnoho stříbra, přišel královský písař a dohlížitel vrchního kněze, vyprázdnili truhlu, vzali ji a vrátili ji zpět na místo. Toto dělali den co den a nashromáždili množství stříbra.
Král a Jójada ho pak dávali dílovedoucím práce na Hospodinově domě. Ti najímali kameníky a řemeslníky[188] na obnovu Hospodinova domu a také kováře a kovotepce na opravu Hospodinova domu.
Dílovedoucí konali svou práci, takže opravné[189] práce pod jejich vedením postupovaly. Postavili Boží dům do původní podoby[190] a opravili[191] ho.
Když to dokončili, přinesli před krále a Jójadu zbytek stříbra. Ten z něho udělal předměty pro Hospodinův dům, předměty pro bohoslužbu a přinášení obětí, kadidlové pánvičky a jiné zlaté a stříbrné předměty. Zápalné oběti se přinášely v Hospodinově domě ustavičně po všechny Jójadovy dny.
Jójada zestárl, byl sytý dnů a zemřel. Bylo mu sto třicet let, když zemřel.
Pohřbili ho spolu s králi v Městě Davidově, protože prokazoval dobro Izraeli, Bohu i jeho domu.
Po Jójadově smrti však přišla judská knížata a klaněla se králi. Tehdy je král uposlechl.[192]
Opustili dům Hospodina, Boha svých otců, a sloužili posvátným kůlům a modlářským zpodobeninám. Kvůli tomuto jejich provinění dopadlo na Judsko a Jeruzalém rozhořčení.[193]
Posílal jim[194] proroky, aby je obrátili zpět k Hospodinu. Varovali je, ale oni neposlouchali.
A Duch Boží vyzbrojil[195] Zekarjáše, syna kněze Jójady. Postavil se před lid a řekl jim: Toto praví Bůh: Proč přestupujete Hospodinovy příkazy? Neuspějete! Protože jste opustili Hospodina, on opustí vás.
Spikli se proti němu a na nádvoří Hospodinova domu na něj z králova příkazu házeli kamení.[196]
Král Jóaš nepamatoval[197] na milosrdenství, které mu prokázal jeho otec Jójada, a zabil jeho syna. Když Zekarjáš umíral, řekl: Ať pohledí na to Hospodin a povolá ho k odpovědnosti.
I stalo se na konci roku,[198] že proti němu[199] vytáhlo aramejské vojsko. Přitáhli do Judska a Jeruzaléma, pozabíjeli[200] z lidu všechny předáky lidu a všechnu kořist po nich[201] poslali králi do Damašku.
Ačkoliv aramejské vojsko přitáhlo s nemnoha muži, Hospodin vydal do jejich ruky velmi veliké vojsko, protože opustili Hospodina, Boha svých otců. Tak vykonali soud[202] nad Jóašem.
Když od něj odtáhli, zanechali ho těžce nemocného.[203] Spikli se proti němu jeho otroci za prolitou krev synů kněze Jójady a zabili ho na jeho posteli. Zemřel a pohřbili ho v Městě Davidově. Nepohřbili ho však v královských hrobech.
Toto jsou ti, kdo se proti němu spikli: Zábad, syn Amónky Šimeáty, a Józabad,[204] syn Moábky Šimríty.
Jeho synové, množství výnosů proti němu a základní opravy Božího domu jsou zapsány ve výkladu Knihy králů. Po něm se stal králem jeho syn Amasjáš.