1 Letopisů 21 - Ceský studijní preklad

Satan[235] povstal proti Izraeli a navedl Davida, aby spočítal Izrael.
David řekl Jóabovi a knížatům lidu:[236] Jděte a spočítejte Izrael od Beeršeby až po Dan[237] a přineste mi zprávu, ať vím, kolik jich je.
Jóab řekl: Hospodin přidá ke svému lidu stokrát víc, než ho je. Což nejsou, můj pane a králi, všichni otroky mého pána? Proč to chce můj pán udělat? Proč by měla být vina na Izraeli?
Královo slovo však bylo vůči Jóabovi pevné. Jóab tedy vyšel, procházel celým Izraelem a vrátil se do Jeruzaléma.
Jóab udal Davidovi počet sečteného lidu. Všech Izraelců byl milion[238] sto tisíc mužů tasících meč a Judejců bylo čtyři sta sedmdesát tisíc mužů tasících meč.
Mezi Lévijci a Benjamínci nepočítal, protože Jóabovi se královo slovo ošklivilo.
Ta věc byla zlá v Božích očích a ranil Izrael.
Nato David řekl Bohu: Velmi jsem zhřešil, že jsem to udělal. Nyní odejmi, prosím, vinu svého otroka, neboť jsem jednal velice bláznivě.
Hospodin promluvil ke Gádovi, Davidovu vidoucímu:[239]
Jdi a promluv k Davidovi: Toto praví Hospodin: Předkládám ti[240] tři věci. Vyber si jednu z nich, kterou ti mám udělat.
Gád přišel k Davidovi a řekl mu: Toto praví Hospodin: Vyber[241] si:
Tři roky hladu nebo tři měsíce být ničen svými protivníky, kdy by stíhal meč tvých nepřátel, anebo tři dny Hospodinova meče a moru v zemi, kdy by Hospodinův anděl působil zkázu po celém území Izraele. Nyní se rozhodni, co mám odpovědět tomu, kdo mě poslal.
David Gádovi odpověděl: Jsem ve veliké tísni. Kéž padnu do Hospodinovy ruky, neboť jeho slitování je velké. Jenom ať nepadnu do ruky člověka.
Hospodin uvedl na Izrael mor a padlo z Izraele sedmdesát tisíc mužů.
Bůh poslal do Jeruzaléma anděla, aby ho ničil. A když ničil, Hospodin to viděl, litoval toho zla a řekl andělu, který působil zkázu: Dost. Nyní odtáhni svou ruku. A Hospodinův anděl se zastavil u humna Ornána Jebúsejského.
David pozvedl oči a uviděl Hospodinova anděla, jak stojí mezi zemí a nebem a v ruce má tasený meč, vztažený nad Jeruzalémem. David i starší přikrytí pytlovinou padli na svou tvář.
David řekl Bohu: Což jsem neřekl já, aby byl sečten lid? Já jsem zhřešil a spáchal velké zlo. Ale tyto ovce, co provedly? Hospodine, můj Bože, ať je tvá ruka proti mně a proti domu mého otce, ale na tvůj lid nedopadne rána.
Hospodinův anděl řekl Gádovi, aby řekl Davidovi: Ať David jde a postaví Hospodinu oltář na humně Ornána Jebúsejského.
David šel podle Gádova slova, které promluvil v Hospodinově jménu.
Když se Ornán obrátil, uviděl toho anděla. Jeho čtyři synové, kteří byli s ním, se skrývali. Ornán mlátil pšenici.
David přišel až k Ornánovi. Když se Ornán ohlédl, uviděl Davida, vyšel z humna a klaněl se Davidovi tváří k zemi.
David řekl Ornánovi: Dej mi místo, na kterém je humno, abych na něm mohl postavit Hospodinu oltář. Dej mi ho za plnou cenu stříbra, aby byla rána od lidu zadržena.
Ornán řekl Davidovi: Vezmi si to. Ať můj pán a král udělá, co je mu libo. Pohleď, dám skot pro zápalnou oběť, smyky na dříví a pšenici pro přídavnou oběť. To všechno dám.
Král David řekl Ornánovi: Ne! Chci to koupit za plnou cenu stříbra. Vždyť nemohu přinést Hospodinu to, co je tvé, či přinést zápalnou oběť získanou zadarmo.
A David dal Ornánovi za to místo šest set šekelů[242] váhy zlata.
Pak tam David postavil Hospodinu oltář a přinesl zápalné a pokojné oběti. Volal k Hospodinu a on mu odpověděl ohněm z nebe, seslaným na oltář pro zápalné oběti.
Hospodin řekl andělovi, aby vrátil svůj meč do pochvy.
V oné době, když David viděl, že mu Hospodin odpověděl na humně Ornána Jebúsejského, obětoval tam.[243]
Hospodinův příbytek, který udělal Mojžíš v pustině, i oltář pro zápalné oběti byl v oné době na návrší v Gibeónu.
Ale David nemohl jít před něj hledat Boha, protože se děsil meče Hospodinova anděla.