2 Královská 5 - Ceský studijní preklad

Naamán, velitel armády aramejského krále,[99] byl před svým pánem významným[100] a vznešeným[101] mužem, neboť skrze něj dal Hospodin[102] Aramejcům záchranu.[103] Ten muž byl udatný hrdina, ale byl postižen malomocenstvím.[104]
Když jednou Aramejci vytáhli na loupežnou výpravu, odvedli z izraelské země mladé děvče. Sloužilo[105] pak Naamánově ženě.
Řeklo své paní: Kéž by se můj pán dostal před proroka, který je v Samaří. Potom by ho zbavil malomocenství.
Naamán šel a oznámil svému pánu: To děvče z izraelské země povídalo to a to.[106]
Na to aramejský král řekl: Nuže, jdi, pošlu izraelskému králi dopis. Šel tedy a vzal s sebou deset talentů[107] stříbra, šest tisíc šekelů[108] zlata a deset proměnných rouch.
Přinesl dopis izraelskému králi.[109] V něm stálo toto: Až se k tobě dostane tento dopis, viz, že jsem k tobě poslal svého otroka Naamána, abys ho zbavil malomocenství.
I stalo se, když izraelský král přečetl ten dopis, že roztrhl své roucho a řekl: Což jsem Bůh, abych usmrcoval či zachovával při životě, že tento posílá ke mně, abych zbavil člověka malomocenství? Rozvažte a pohleďte,[110] že proti mně hledá záminku.
I stalo se, když Elíša, muž Boží, uslyšel, že izraelský král roztrhl své roucho, vzkázal králi: Proč jsi roztrhl své roucho? Jen ať přijde ke mně, aby poznal, že je v Izraeli prorok.
Když přišel Naamán se svými koňmi[111] a s vozem, zastavil u vchodu do Elíšova domu.
Elíša k němu poslal posla se slovy: Jdi a umyj se sedmkrát v Jordánu; tvé tělo se obnoví[112] a budeš čistý.
Naamán se rozhněval, odešel a řekl: Hle, říkal jsem si: Jistě vyjde, postaví se, bude vzývat jméno Hospodina, svého Boha, mávat rukou k místu[113] a zbaví malomocenství.
Což nejsou damašské řeky Abána[114] a Parpar[115] lepší nežli všechny vody izraelské? Cožpak jsem se nemohl umýt v nich, abych byl čist? Obrátil se a v hněvu odcházel.
Přistoupili jeho otroci a přemlouvali ho. Říkali: Můj otče,[116] kdyby ti prorok pověděl nějakou velkou[117] věc, cožpak bys to neudělal? Tím spíše, když ti řekl: Umyj se a budeš čistý.
Sestoupil tedy, ponořil se sedmkrát do Jordánu podle slova muže Božího a jeho tělo se obnovilo[118] a bylo jako tělo malého chlapce -- byl čist.
Pak se vrátil k muži Božímu, on a celý jeho doprovod.[119] Přišel, postavil se před ním a řekl: Hle, nyní vím, že na celé zemi není Bůh, jenom v Izraeli. A teď přijmi[120] dar[121] od svého otroka.
On ale odpověděl: Jakože živ je Hospodin, kterému sloužím, nepřijmu. Ačkoliv ho nutil, aby přijal,[122] on to odmítl.
Nato Naamán řekl: Když ne, tak dovol, ať je tvému otroku dán náklad prsti,[123] co unese pár mezků, neboť tvůj otrok již nebude připravovat zápalné oběti ani obětní hody jiným bohům, jenom Hospodinu.
Tuto věc Hospodin odpustí tvému otroku: Když můj pán přichází do domu Rimónova,[124] aby se tam klaněl, opírá se o mou ruku a klaním se v domě Rimónově. Až se budu klanět v domě Rimónově, Hospodin odpustí tvému otroku tuto věc.
Odpověděl mu: Jdi v pokoji. Když od něho odešel na kus cesty,[125]
Gechází, služebník[126] Elíši, muže Božího, si řekl: Hle, můj pán ušetřil tohoto Aramejce Naamána a nepřijal od něj, co přivezl. Jakože živ je Hospodin, poběžím za ním a vezmu si od něj něco.
Tak se hnal Gechází za Naamánem. Když Naamán uviděl, že za ním někdo běží, rychle seskočil[127] z vozu a šel mu vstříc. Zeptal se: Vše v pořádku?[128]
Odpověděl: Vše v pořádku.[129] Můj pán mě poslal se slovy: Hle, přišli ke mně právě z Efrajimského pohoří dva mládenci z prorockých žáků. Dej jim, prosím, talent[130] stříbra a dvě proměnná roucha.
Naamán odpověděl: Buď tak laskav, vezmi si dva talenty. Nutil ho a zabalil dva talenty stříbra do dvou vaků i dvě proměnná roucha a dal to dvěma svým služebníkům, aby to před ním nesli.
Když přišel Gechazí na kopec, vzal si to od nich a uložil to v domě. Muže propustil a oni odešli.
On pak šel a postavil se před svým pánem. Elíša se ho zeptal: Odkudpak,[131] Gechází? Odpověděl: Tvůj otrok nešel nikam.
On mu řekl: Nešel jsem v duchu s tebou,[132] když ten muž sestoupil[133] ze svého vozu a šel ti vstříc? Což je čas brát stříbro a brát roucha, olivové[134] háje a vinice,[135] brav a skot, otroky a otrokyně?
Naamánovo malomocenství ulpí[136] navěky na tobě a na tvém potomstvu. Nato od něj odešel postižen malomocenstvím, bílý jako sníh.